Časté dotazy

Leasing slouží obdobně jako úvěr k pořízení věcí. Na rozdíl od úvěru se však klient nestává majitelem daného předmětu. Ten zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti po celou dobu splácení.

Leasing je specifický způsob financování investičních potřeb formou poskytnutí užívacího práva k výrobním zařízením, dopravním prostředkům, strojům, nemovitostem a dalším předmětům za předem stanovených a smluvně potvrzených podmínek.

Leasing však nelze chápat pouze jako určitý druh nájmu, ale jako formu pořízení investičního majetku. Jedná se obvykle o třístranný vztah mezi poskytovatelem leasingu, příjemcem leasingu a dodavatelem předmětu leasingu, tedy prodejcem. Příjemce leasingu je uživatelem zařízení, poskytovatel leasingu je investorem a po dobu trvání smlouvy i majitelem zařízení.

Dva hlavní typy leasingu

Nejčastěji rozlišujeme dva základní typy leasingu:

1. operativní leasing
2. finanční leasing.

Liší se především délkou trvání leasingové smlouvy, přechodem vlastnického práva k financovanému majetku na konci leasingu a účelem, kterému slouží.

U obou typů leasingu je financovaný majetek ve vlastnictví poskytovatele leasingu.

Finanční leasing

Na začátku pronájmu složí klient určitou sumu peněz – akontaci, např. 30 % z ceny pronajímané věci. Poté platí pravidelné splátky. Náklady za údržbu, pojištění apod. leží na bedrech nájemce (klienta), předmět leasingu zůstává majetkem pronajímatele. Po splacení celé částky získává klient právo danou věc odkoupit za předem domluvenou, obvykle spíše symbolickou cenu.

Operativní leasing

Svou formou se daleko více blíží pronájmu. Klient na začátku neplatí žádnou akontaci. Po předem stanovenou dobu platí jen splátky (v podstatě „nájemné“) a po skončení této doby je mu předmět leasingu v případě zájmu vyměněn za nový. Všechny starosti o předmět leasingu jsou tentokrát na straně pronajímatele (leasingové společnosti). I proto je operativní leasing oproti finančnímu leasingu o něco dražší. V ČR se tato forma leasingu využívá zejména u automobilů a počítačů.

Leasingová cena je součet všech splátek zaplacených v průběhu trvání leasingové smlouvy. Leasingovou splátku tvoří příslušný podíl pořizovací ceny předmětu, částka za finanční činnost a případně také pojištění.

Pojetí leasingového koeficientu se u leasingových společností liší. Některé společnosti volí takovou definici tohoto pojmu, která vede k jeho co nejnižším hodnotám, a prezentují ho, zcela mylně, jako měřítko výhodnosti svých služeb pro zájemce o leasing.

Z tohoto důvodu je vhodnějším ukazatelem pro porovnání výhodnosti leasingových nabídek srovnání leasingové ceny a všech poplatků, které musí příjemce leasingu společnosti zaplatit.

Leasingový koeficient je dán podílem celkové ceny leasingu a pořizovací ceny předmětu leasingu včetně DPH. Vyjadřuje celkové zvýšení nákladů při leasingu ve srovnání s pořízením předmětu za hotové.

Likvidita je ukazatel, který vypovídá o tom, jak rychle lze investici proměnit na hotové peníze. Obecně řečeno: čím vyšší je likvidita určitého produktu, tím rychleji se dá investice zpeněžit. Čím rychleji lze peníze získat zpět z investice, tím nižší výnosy z investice můžete očekávat.

Různá hlediska pojmu likvidita

Likvidita je velmi široký pojem a lze ji definovat z různých hledisek. Likviditu je možné vymezit jako míru schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt v požadovaném čase a podobě všechny své splatné závazky, a to při minimálních nákladech na celou přeměnu. Likvidita je v tomto smyslu otázkou míry a času, jak je subjekt schopen dostát svým závazkům. Likvidita se v tomto případě měří pomocí ukazatelů z finanční analýzy. Z tohoto pohledu je likvidita poměrový ukazatel, který lze definovat jako momentální schopnost uhradit splatné závazky.

Z pohledu firmy je likvidita schopnost firmy „získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku před splatností závazků krytých těmito složkami“. Zjednodušeně pak lze říci, že likvidita je schopnost firmy dostát svým finančním závazkům.

Z uvedených definic je patrné, že přeměna těchto prostředků má sloužit výhradně k zajištění solventnosti, a je možné ji tak považovat za krátkodobou platební schopnost firmy. Pojem solventnost s pojmem likvidita bezprostředně souvisí. Mezi oběma existuje přímá závislost, ale nelze je zaměňovat. Vzájemná závislost se dá nejjednodušším způsobem vysvětlit tak, že podmínkou solventnosti je likvidita.

Z hlediska makroekonomie se tento pojem užívá v rámci burz a obchodů mezi centrální bankou s bankami, kdy centrální banka vykupuje za určitých podmínek přebytek likvidity bank. Pojem likvidita se zjednodušeně používá jako synonymum pro disponibilní peněžní prostředky.

Ukazatele likvidity

Určují, do jaké míry je daná společnost schopna hradit své krátkodobé závazky (tj. takové, které mají splatnost nanejvýš 1 rok). Východiskem pro tyto ukazatele je výkaz zisků a ztrát (výsledovka) a bilance aktiv a pasiv (rozvaha). V praxi se používají především tyto ukazatele likvidity:

Běžná likvidita

Běžná likvidita, někdy také nazývána jako ukazatel solventnosti, se stanoví tak, že se celková oběžná aktiva vydělí krátkodobými závazky. Výsledná hodnota (ideálně v intervalu 1,8 až 2,5) ukazuje, kolikrát dokáže firma pokrýt všechny své krátkodobé závazky dostupnými oběžnými aktivy. Smyslem je, aby firma používala k úhradě krátkodobých závazků právě tu část aktiv, která je k tomu vymezena.

Určitým omezením tohoto ukazatele je, že nehledí na různé doby splatnosti krátkodobých závazků. A kromě toho je také závislý na různých faktorech, jako je např. struktura a likvidnost oběžných aktiv, odvětví, ve kterém firma působí apod.

Pohotová likvidita

Tento ukazatel se stanovuje téměř stejným způsobem jako běžná likvidita, rozdíl je pouze v tom, že u pohotové likvidity se od oběžných aktiv odečte objem zásob. Optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 1 až 1,5. Firmy, které poskytují hlavně služby, mají hodnotu pohotové likvidity prakticky stejnou jako běžnou likviditu.

Okamžitá likvidita

K tomuto ukazateli se dojde tak, že se finanční majetek vydělí objemem krátkodobých závazků. Optimální hodnota se pohybuje v intervalu 0,2 až 0,5.

Likvidnost

Likvidnost lze chápat jako určitou vlastnost majetku (aktiv), konkrétně jeho schopnost přeměny na peněžní prostředky. Náklady na tuto přeměnu by měly být co možná nejnižší. Zjednodušeně lze také říci, že majetek, který je likvidní, je snadno obchodovatelný.

Lombardní úvěr je krátkodobý úvěr, který je zajištěn zástavou movitých věcí, například cennými papíry, šperky, drahými kovy nebo některými komoditami. Lombardní úvěr se poskytuje do výše tržní ceny zástavy. Pokud klient úvěr řádně nesplácí, může banka lombard prodat a z utržených finančních prostředků splatit.

Druhy lombardních úvěrů

Podle druhu zástavy rozdělujeme lombardní úvěry do několika skupin:

1. lombardní úvěr na cenné papíry - banka poskytuje klientovi úvěr do určité výše tržní ceny zastavených cenných papírů
2. lombardní úvěr na zboží - jako zástavu klient poskytne bance zboží, které je uloženo ve veřejném skladu
3. lombardní úvěr na pohledávky - klient bance předá do zástavy své pohledávky vůči svým odběratelům zvláštní druhy lombardních úvěrů (zástavou jsou například drahé kovy, vkladní knížky, životní pojistky a další)

Lombardní úvěr na zástavu cenných papírů

Jde o nejrozšířenější formou lombardního úvěru. Pro banku je výhodný, protože přijatá zástava ve formě cenných papírů je v případě nesplácení úvěru velmi rychle zpeněžitelná.

Lombardní úvěr je však výhodný i pro klienta – v případě krátkodobé půjčky nemusí cenné papíry prodat, ale pouze zastavit. Zůstávají mu tak zachovány i nároky na výnosy cenných papírů, takže i nadále inkasuje úroky nebo dividendy.

Klient však musí udržovat hodnotu zástavy na předepsané výši. V určitých intervalech, které závisí na skladbě cenných papírů a stavu kapitálovém trhu, se přepočítává kurzová hodnota zástavy a porovnává s výší poskytnutého úvěru. V případě poklesu hodnoty zástavy může banka požadovat další zajištění úvěru.

Lombardní úvěry podniky nejčastěji využívají ke krytí běžných potřeb, případně ke krytí krátkodobých výkyvů v hospodaření.

Pokud jsou lombardní úvěry požadovány na delší časové období, mohou být poskytnuty formou revolvingového úvěru. Ten bankám umožňuje vyjít vstříc specifickým požadavkům a možnostem jednotlivých klientů. Realizace obvykle probíhá uzavřením revolvingové úvěrové smlouvy mezi bankou a klientem na určitou dobu trvání při proměnlivé úrokové sazbě.

Lombardní sazba

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si komerční banky půjčují od centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů, které má centrální banka uvedené v lombardním seznamu. Lombardní sazba patří restriktivní monetární politiku. Ta prostřednictvím této sazby může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby se peníze zdraží a banky si půjčují méně. V současné době jsou české banky dostatečně likvidní (mají finance), a proto se nevyužívá lombardních úvěrů.

LTC je zkratka pro "LOAN TO COST", neboli pro poměr mezi tím, kolik za nemovitost zaplatíte ze svého a kolik z úvěru.

Jedná se o poměr mezi výší hypotéky a celkovými náklady na pořízení nemovitosti – tedy kupní cenou, případně náklady na stavbu nebo rekonstrukci. Tento ukazatel pro Vás neznamená nějaké omezení. Úroková sazba hypotéky se odvíjí mimo jiné od LTV (LOAN TO VALUE) a LTC zde funguje pouze jako jedno z kritérií schvalování hypotéky.

Nicméně, abychom těmto podobným ukazatelům dobře porozuměli, podívejme se na rozdíly mezi LTV a LTC. Zatímco LTC poměřuje výši poskytnutého úvěru k nákladům financované nemovitosti, kde cena nemovitostí navíc reflektuje i aktuální situaci na realitním trhu, poměr LTV poměřuje úvěr k zástavní hodnotě nemovitosti.

Tyto dva ukazatele mohou, ale zároveň nemusí být podobné. Pokud není nově pořizovaná nemovitost prodávána za obvyklou tržní cenu, hodnota LTC může být vyšší či naopak nižší než LTV. Závisí především na tom, zda je pořizovací cena nemovitosti „pod, či nad cenou“. Oba tyto ukazatele reflektují dění na trhu, které ovlivňuje ceny nemovitostí, a mohou se tak měnit v závislosti na lokalitě, poptávce po nemovitostech, ekonomické situaci a další parametrech.

LTV (Loan to Value) je poměr výše hypotéky k ceně nemovitosti a má zásadní vliv na úrokovou sazbu hypotéky. Čím nižší LTV, tím atraktivnější úrok můžete získat.

V současné době je u hypoték povolena LTV nejvýše 90 %, to znamená, že musíte do nákupu nemovitosti vložit alespoň 10 % vlastních prostředků. Pokud se Vám díky úsporám podaří LTV stlačit pod hranici 80 %, bude to pro Vás znamenat atraktivnější úrokovou sazbu hypotéky, a tím i nižší měsíční splátku. V naší hypoteční kalkulačce si můžete spočítat, kolik Vám na hypotéku půjčíme.

U amerických hypoték je LTV zastropováno na 70 % hodnoty nemovitosti.

Mastercard a Visa jsou společnosti, které se zabývají zpracováváním transakcí provedených platebními kartami, a to jak debetními, tak kreditními.

Mastercard

Mastercard je americká nadnárodní společnost, která zpracovává transakce svými platebními kartami mezi obchodníky a bankami, které je vydávají. Je známá svým reklamním sloganem "Mastercard, jsou věci, které si za peníze nekoupíte. Na všechno ostatní je tady Mastercard."

Výhody karet Mastercard

Společnost nabízí karty různých druhů: kreditní karty, debetní karty nebo předplacené debetní karty. Některé karty umožňují získat část peněz z provedené platby zpět formě tzv. cashbacku. S kartami Mastercard můžete využívat další benefity na mujmastercard.cz. Díky této službě získáte přednostní vstup do řady muzeí po celém světě, vstupenky na nejžádanější sportovní i kulturní akce a další.

U prémiových karet máte většinou v nabídce i cestovní pojištění, u některých bank navíc i věrnostní program. A co Mastercard a platba v ČR, SR nebo zahraničí? Možnost placení pomocí mobilních telefonů a hodinek už je dnes standardem, je tedy na každém, zda s sebou kartu Mastercard bude nosit, nebo si ji nahraje do telefonu či chytrých hodinek.

Typy karet Mastercard

Společnost Mastercard má v portfoliu velké množství karet, ale záleží na každé bance, které z nich bude svým klientům nabízet. Nejzákladnější debetní kartou je elektronická Maestro, dále pak společnost nabízí embosované Mastercard Standard a prémiové karty Mastercard Gold, Platinum World a World Elite, které nabízejí programy uvedené na stránce mujmastercard.cz. Názvy kreditních karet v nabídce Mastercardu se neliší, vyjma Maestra. Tato karta existuje pouze jako debetní.

Něco málo z historie

Společnost Mastercard byla založena v roce 1966 skupinou bank pod názvem Interbank Card Association (ICA). Ta v roce 1969 změnila název na Master Charge a ve stejný rok vzniklo její ikonické logo. V roce 1979 přišla další změna jména na již finální Mastercard. V 80. letech společnost jako první představila na kartách laserový hologram a vydala první firemní karty. V 90. letech pak začala společnost Mastercard vydávat ve spolupráci s Europay International debetní karty Maestro, a to celosvětově. V roce 1997 byl představen program Priceless, v roce 2002 se pak Mastercard spojil s Europay International a stal se akciovou společností, která je od roku 2006 veřejně obchodovatelná na newyorské burze. V dalších letech Mastercard koupil společnosti zabývající se předplatnými službami, poskytováním služeb v rámci fraud/risk, programy odměn ad. V roce 2010 byly založeny Mastercard Labs, které slouží jako inkubátor nových nápadů. V posledním desetiletí Mastercard představil program Masterpass a spolu s Applem pak mobilní peněženku. Společnost má sídlo v New Yorku a centrum na zpracování plateb pak v O'Fallon v Missouri.

Visa

Visa je globální společnost, která nabízí své služby v mnoha zemích a teritoriích světa. Mottem společnosti Visa je "Všude, kde chcete být".

Výhody karet VISA

Visa Inc. není bankou, proto nevydává karty ani neposkytuje úvěry. Umožňuje však finančním institucím nabízet zákazníkům nejrůznější druhy plateb, od plateb debetní či kreditní kartou přes platby firemní kartou až po využívání předplacených karet. Můžete tak snadno a bezpečně platit při nákupu u obchodníka, na internetu, a to i pomocí služeb Apple Pay, Google Pay, Fitbit Pay či Garmin Pay a zároveň mít dokonalý přehled o svých financích. I Visa nabízí na prémiových kartách svůj věrnostní program slev a výhod, a to VISA Benefit program. Dalšími programy plných výhod a slev, např. při cestování, jsou Birdroom, AirRefund, Visa Luxury Hotels Collection nebo Visa Asistence.

Typy karet Visa

Visa svým zprostředkovatelům, tzn. bankám, nabízí karty VISA Electron, což je debetní elektronická karta, dále pak embosované VISA Classic. Prémiové karty VISA Silver, VISA Gold, VISA Platinum a VISA Infinite nabízí svým uživatelům výhodné nabídky v rámci programu VISA Benefit program.

Výlet do historie

V roce 1958 vydala Bank of America první kreditní kartu, a to BankAmericard, ze které se v roce 1976 stala Visa. V roce 1973 spustila Visa první systém elektronické autorizace a následně clearingu a o rok později celosvětově expandovala, a to založením International Bankcard Company. V roce 1975 začala Visa vydávat debetní karty a jak jsme již zmínili, v roce 1976 změnila název z BankAmericard na Visa. Důvodem byla jednoduchost názvu, který zní v každém jazyce stejně. V následujících letech se společnost věnovala především zlepšování zabezpečování karet a omezování podvodů a v roce 1993 se stala první společností, která zavedla technologii neurální sítě na platby. O dva roky později se podílela na specifikaci čipových karet. V roce 2001 přesáhla hranici 1 miliardy vydaných karet a zavedla politiku nulové odpovědnosti na ochranu majitele karet. V roce 2004 zavedla předběžnou autorizaci, jež probíhá v reálném čase a analyzuje každou transakci Visa. Milníkem společnosti je rok 2007, kdy Visa prošla restrukturalizací a vytvořila globální korporaci s názvem Visa Inc., aby rok poté vstoupila na akciový trh a stala se veřejně obchodovatelnou společností na newyorké burze, navíc s největší primární nabídkou akcií (IPO) v historii USA. Rok 2016 byl pro společnost Visa milníkem, spojily se totiž Visa Inc. a Visa Europe a utvořily tak jednu velkou globální společnost.

MONETA Bank spolupracuje se společností VISA a můžeme Vám nabídnout platební karty VISA.

Aplikace Masterpass umožňuje moderní způsob bezhotovostního placení, ke kterému Vám postačí mít s sebou chytrý telefon. Placení prostřednictvím digitální peněženky Masterpass je rychlé, jednoduché a bezpečné a lze ho použít jak při platbách na internetu, tak v kamenných obchodech nebo na čerpacích stanicích.

Jak to funguje?

Do svého chytrého mobilu si stáhnete aplikaci Masterpass v češtině. Poté si do ní zadáte údaje z platební karty (popř. karet), kterou používáte: číslo karty, datum expirace a třímístný číselný kód ze zadní strany karty. Pokud jste někdy platili kartou nákup na internetu, zadáváte tyto údaje při každé platbě. Výhodou Masterpass je, že údaje z karty zadáte pouze jednou. Nakonec kartu v Masterpass aktivujete.

Nákup na internetu zaplatíte jen několika kliknutími nebo dotyky. Rovněž nemusíte vyplňovat doručovací adresu, na kterou Vám mají zakoupené zboží dodat. Tyto údaje totiž můžete také zadat do své aplikace Masterpass.

V prodejnách nebo na čerpacích stanicích můžete k placení využít QR kód, který si načtete do mobilu a během pár vteřin potvrdíte platbu. Anebo stačí Váš chytrý telefon přiložit k platebnímu terminálu a využít tak systém bezkontaktního placení pomocí technologie NFC (Near Field Communication).

MONETA Bank vydává platební karty pouze od společnosti VISA.

Měnový forward je nákup nebo prodej jedné měny za jinou za kurz dohodnutý mezi zúčastněnými stranami v době uzavření obchodu a v předem domluveném budoucím termínu, který nastane ne dříve než 3 pracovní dny od uzavření obchodu.