Časté dotazy

Komodita je druh zboží, se kterým se obchoduje bez rozdílů na kvalitě a dodávky od různých dodavatelů jsou vzájemně zaměnitelné. Pokud bychom hledali synonyma pro výraz komodita, zřejmě nejblíže by bylo slovo surovina.

Komodity se vyrábějí v mnoha typech a za různou cenu. Typickou komoditou je například zlato nebo pšenice.

O komoditách hovoříme zejména u obchodu s různými surovinami a zemědělskými produkty.

Obchodování s komoditami (trading commodities) se také nazývá jako „termínové obchodování“ nebo častěji „futures trading“.

Na rozdíl například od akcií, kde se obchoduje s podíly konkrétní společnosti, jsou předmětem komoditního obchodování suroviny. S každou komoditou se pak obchoduje s určitým termínem dodání. Můžete si například již nyní koupit kukuřici s termínem dodání listopad příštího roku. Kupujete tak kukuřici, která ještě není vypěstovaná. Pokud ji nakoupíte, dodavatel je povinen Vám na základě smlouvy dodat do konce listopadu příštího roku dané množství kukuřice, které jste na základě uzavřené smlouvy povinen odebrat za předem dohodnutou cenu.

Cena komodit se odvíjí od mnoha různých faktorů. Jedním z hlavních je zájem kupce, tedy jaké množství a za jakou cenu je ochoten nakoupit. Rozhoduje ale i poptávka samotná, úroda, stav trhu a další. Jako příklad si můžeme uvést stížnosti zemědělců, kteří mluví o špatném počasí, nízké úrodě, ztrátách a podobně. Skutečnost je ale jiná. Pokud se kukuřice vypěstuje méně, než se čekalo, je dražší a zemědělci žádné velké ztráty neutrpí, pokud vůbec nějaké.

Jak se ceny komodit budou vyvíjet, zdaly budou stoupat nebo klesat, je jen otázkou spekulací. V mnoha případech je velmi příhodná znalost meteorologie a dalších věd. Možná největší následky mívá zdražení ropy. Musíme si připomenout, jak je dnes ropa důležitá. Objevuje se už i v potravinářství, kosmetickém průmyslu a samozřejmě i v dopravě. Zdražení ropy má tedy někdy dalekosáhlé důsledky a může být hodně nepříjemné.

Konstantní symbol je číslo o délce maximálně deseti míst, které se využívalo jako identifikátor platby. Díky němu se tak rychle a jednoznačně odlišila třeba platba bankovním převodem nebo složenkou. Dnes se konstantní symbol skládá obvykle ze čtyř číslic, kdy první tři identifikují charakter platby a poslední určuje její způsob, případně zúčtování. První tři čísla určují, o jaký druh platby se jedná a jaký je její důvod, proč je samotná platba vůbec prováděna. A v neposlední řadě také charakterizuje, za co platíte. Důležité je také poznamenat, že zadávání konstantního symbolu již není dle vyhlášky ČNB povinné, ale v případě, že platíte daně, uvést ho musíte.

Seznam konstantních symbolů podle posledního symbolu.

Konstantní symboly jsou rozděleny do deseti základních tříd, a sice podle jejich předposlední číslice.

• platby podle zvláštních dispozic
• platby na podkladě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu (platí pro banky)
• úvěrovatelné přepravné a úvěrovatelné platby dodavatelům
• skládání a vybírání hotovostí u jiné banky
• přednostní platby
• opravné zúčtování (platí pro banky)
• dobropisy (vratky) na platby běžného roku
• dobropisy (vratky) na platby minulého roku
• ostatní bezhotovostní platby
• hotovostní platby

Nejčastěji se v běžném platebním styku setkáváme s číslicemi 8 a 9. Zároveň je dobré vědět, že třídy 1 a 4 spravuje samotné Ministerstvo financí ČR a že některé konstantní symboly upravuje vyhláška č. 62/2004 České národní banky.

Nejběžnější konstantní symboly.

• 0148 – Platby daně z příjmů (z úroků) srážené bankami
• 0378-9 – Ostatní příjmy
• 1146-9 – Běžné platby
• 3148-9 – Platby příslušenství
• 8148-9 – Ostatní platby daní

Pozor na zakázané konstantní symboly.

V běžném platebním styku mezi jednotlivými klienty existuje několik konstantních symbolů, které nesmí být použity. Co se stane, pokud k tomu dojde? Platba vůbec nebude zpracována! Tyto konstantní symboly jsou totiž určeny pouze pro použití mezi bankami. Jedná se o symboly: 5, 6, 51, 1178, 2178 a 3178. Jestli Vás zajímá, co tyto konkrétní symboly znamenají, vysvětlení najdete v následujícím seznamu.

Seznam konstantních symbolů.

*   kromě plateb pod symbolem 10X, 80X
**  kromě plateb pod symbolem 40X
***  zakázané konstantní symboly

Mohlo by vás zajímat

• Seznam kódů bank a SWIFTŮ
• Kódy zdravotních pojišťoven
• Co je BIC
• Co je specifický symbol
• Co je IBAN

Kontokorent, neboli kontokorentní úvěr je, druh úvěru, který umožňuje přečerpání běžného účtu.

Jak kontokorent funguje?

Kontokorent Vám umožní čerpat peníze z běžného účtu i v případě, že na něm nemáte dostatečné prostředky. Jednoduše řečeno tak můžete „jít do minusu“. Tuto službu můžete využívat opakovaně a máte ji neustále k dispozici.

Co rozhoduje o výši kontokorentního úvěru

Limit, do něhož budete moci čerpat peníze v případě potřeby, je sjednán bankou. Důležitou roli zde hrají obdobné faktory jako u běžného úvěru:

• Platební minulost klienta,
• Bonita (schopnost splácet),
• Výše příjmů žadatele apod.

Pokud máte nečekané výdaje nebo Vás z nějakého důvodu postihne zpoždění, či výpadek příjmů, díky kontokorentu budete schopni platby uhradit.
Ve chvíli, kdy čerpáte peníze z kontokorentního úvěru, Vám začne banka dlužnou částku úročit. Úroky platíte po dobu, po kterou peníze z kontokorentu čerpáte.

Jaký je rozdíl mezi kontokorentním úvěrem a kontokorentním účtem?

Rozdíl mezi kontokorentním úvěrem a účtem je spíš odborný než věcný. Velmi zjednodušeně se dá říci, že:

• Kontokorentní úvěr je služba k běžnému účtu umožňující přečerpávat finanční prostředky.
• Kontokorentní účet je běžný účet, jehož součástí je kontokorentní úvěr.

Kontokorent Flexikredit

Sjednejte si u MONETA Bank kontokorent Flexikredit. Zapomeňte na obavy, že Vaše trvalé příkazy neodejdou před výplatou, díky rezervě až do 100 000 Kč. Za Flexikredit navíc platíte pouze v případě, že službu používáte. Zřízení Flexikreditu, změna výše limitu i zrušení kontokorentu je zdarma.

Kryptoměna je digitální forma peněz, kterou používáte přes internet. Na rozdíl od běžných peněz, které vydává stát, kryptoměny nejsou řízeny žádnou vládou nebo bankou. Místo toho je spravuje síť počítačů, které zajišťují, že transakce jsou bezpečné a transparentní.

Nejznámější kryptoměnou je Bitcoin, ale existují i jiné, jako například Ethereum nebo Litecoin. Kryptoměny můžete použít k nákupu zboží nebo je držet jako investici, protože jejich hodnota se může měnit.

Leasingová cena je součet všech splátek zaplacených v průběhu trvání leasingové smlouvy. Leasingovou splátku tvoří příslušný podíl pořizovací ceny předmětu, částka za finanční činnost a případně také pojištění.

Likvidita je ukazatel, který vypovídá o tom, jak rychle lze investici proměnit na hotové peníze. Obecně řečeno: čím vyšší je likvidita určitého produktu, tím rychleji se dá investice zpeněžit. Čím rychleji lze peníze získat zpět z investice, tím nižší výnosy z investice můžete očekávat.

Různá hlediska pojmu likvidita

Likvidita je velmi široký pojem a lze ji definovat z různých hledisek. Likviditu je možné vymezit jako míru schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt v požadovaném čase a podobě všechny své splatné závazky, a to při minimálních nákladech na celou přeměnu. Likvidita je v tomto smyslu otázkou míry a času, jak je subjekt schopen dostát svým závazkům. Likvidita se v tomto případě měří pomocí ukazatelů z finanční analýzy. Z tohoto pohledu je likvidita poměrový ukazatel, který lze definovat jako momentální schopnost uhradit splatné závazky.

Z pohledu firmy je likvidita schopnost firmy „získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku před splatností závazků krytých těmito složkami“. Zjednodušeně pak lze říci, že likvidita je schopnost firmy dostát svým finančním závazkům.

Z uvedených definic je patrné, že přeměna těchto prostředků má sloužit výhradně k zajištění solventnosti, a je možné ji tak považovat za krátkodobou platební schopnost firmy. Pojem solventnost s pojmem likvidita bezprostředně souvisí. Mezi oběma existuje přímá závislost, ale nelze je zaměňovat. Vzájemná závislost se dá nejjednodušším způsobem vysvětlit tak, že podmínkou solventnosti je likvidita.

Z hlediska makroekonomie se tento pojem užívá v rámci burz a obchodů mezi centrální bankou s bankami, kdy centrální banka vykupuje za určitých podmínek přebytek likvidity bank. Pojem likvidita se zjednodušeně používá jako synonymum pro disponibilní peněžní prostředky.

Ukazatele likvidity

Určují, do jaké míry je daná společnost schopna hradit své krátkodobé závazky (tj. takové, které mají splatnost nanejvýš 1 rok). Východiskem pro tyto ukazatele je výkaz zisků a ztrát (výsledovka) a bilance aktiv a pasiv (rozvaha). V praxi se používají především tyto ukazatele likvidity:

Běžná likvidita

Běžná likvidita, někdy také nazývána jako ukazatel solventnosti, se stanoví tak, že se celková oběžná aktiva vydělí krátkodobými závazky. Výsledná hodnota (ideálně v intervalu 1,8 až 2,5) ukazuje, kolikrát dokáže firma pokrýt všechny své krátkodobé závazky dostupnými oběžnými aktivy. Smyslem je, aby firma používala k úhradě krátkodobých závazků právě tu část aktiv, která je k tomu vymezena.

Určitým omezením tohoto ukazatele je, že nehledí na různé doby splatnosti krátkodobých závazků. A kromě toho je také závislý na různých faktorech, jako je např. struktura a likvidnost oběžných aktiv, odvětví, ve kterém firma působí apod.

Pohotová likvidita

Tento ukazatel se stanovuje téměř stejným způsobem jako běžná likvidita, rozdíl je pouze v tom, že u pohotové likvidity se od oběžných aktiv odečte objem zásob. Optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 1 až 1,5. Firmy, které poskytují hlavně služby, mají hodnotu pohotové likvidity prakticky stejnou jako běžnou likviditu.

Okamžitá likvidita

K tomuto ukazateli se dojde tak, že se finanční majetek vydělí objemem krátkodobých závazků. Optimální hodnota se pohybuje v intervalu 0,2 až 0,5.

Likvidnost

Likvidnost lze chápat jako určitou vlastnost majetku (aktiv), konkrétně jeho schopnost přeměny na peněžní prostředky. Náklady na tuto přeměnu by měly být co možná nejnižší. Zjednodušeně lze také říci, že majetek, který je likvidní, je snadno obchodovatelný.

Lombardní úvěr je krátkodobý úvěr, který je zajištěn zástavou movitých věcí, například cennými papíry, šperky, drahými kovy nebo některými komoditami. Lombardní úvěr se poskytuje do výše tržní ceny zástavy. Pokud klient úvěr řádně nesplácí, může banka lombard prodat a z utržených finančních prostředků splatit.

Druhy lombardních úvěrů

Podle druhu zástavy rozdělujeme lombardní úvěry do několika skupin:

1. lombardní úvěr na cenné papíry - banka poskytuje klientovi úvěr do určité výše tržní ceny zastavených cenných papírů
2. lombardní úvěr na zboží - jako zástavu klient poskytne bance zboží, které je uloženo ve veřejném skladu
3. lombardní úvěr na pohledávky - klient bance předá do zástavy své pohledávky vůči svým odběratelům zvláštní druhy lombardních úvěrů (zástavou jsou například drahé kovy, vkladní knížky, životní pojistky a další)

Lombardní úvěr na zástavu cenných papírů

Jde o nejrozšířenější formou lombardního úvěru. Pro banku je výhodný, protože přijatá zástava ve formě cenných papírů je v případě nesplácení úvěru velmi rychle zpeněžitelná.

Lombardní úvěr je však výhodný i pro klienta – v případě krátkodobé půjčky nemusí cenné papíry prodat, ale pouze zastavit. Zůstávají mu tak zachovány i nároky na výnosy cenných papírů, takže i nadále inkasuje úroky nebo dividendy.

Klient však musí udržovat hodnotu zástavy na předepsané výši. V určitých intervalech, které závisí na skladbě cenných papírů a stavu kapitálovém trhu, se přepočítává kurzová hodnota zástavy a porovnává s výší poskytnutého úvěru. V případě poklesu hodnoty zástavy může banka požadovat další zajištění úvěru.

Lombardní úvěry podniky nejčastěji využívají ke krytí běžných potřeb, případně ke krytí krátkodobých výkyvů v hospodaření.

Pokud jsou lombardní úvěry požadovány na delší časové období, mohou být poskytnuty formou revolvingového úvěru. Ten bankám umožňuje vyjít vstříc specifickým požadavkům a možnostem jednotlivých klientů. Realizace obvykle probíhá uzavřením revolvingové úvěrové smlouvy mezi bankou a klientem na určitou dobu trvání při proměnlivé úrokové sazbě.

Lombardní sazba

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si komerční banky půjčují od centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů, které má centrální banka uvedené v lombardním seznamu. Lombardní sazba patří restriktivní monetární politiku. Ta prostřednictvím této sazby může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby se peníze zdraží a banky si půjčují méně. V současné době jsou české banky dostatečně likvidní (mají finance), a proto se nevyužívá lombardních úvěrů.

Mastercard a Visa jsou společnosti, které se zabývají zpracováváním transakcí provedených platebními kartami, a to jak debetními, tak kreditními.

Mastercard

Mastercard je americká nadnárodní společnost, která zpracovává transakce svými platebními kartami mezi obchodníky a bankami, které je vydávají. Je známá svým reklamním sloganem "Mastercard, jsou věci, které si za peníze nekoupíte. Na všechno ostatní je tady Mastercard."

Výhody karet Mastercard

Společnost nabízí karty různých druhů: kreditní karty, debetní karty nebo předplacené debetní karty. Některé karty umožňují získat část peněz z provedené platby zpět formě tzv. cashbacku. S kartami Mastercard můžete využívat další benefity na mujmastercard.cz. Díky této službě získáte přednostní vstup do řady muzeí po celém světě, vstupenky na nejžádanější sportovní i kulturní akce a další.

U prémiových karet máte většinou v nabídce i cestovní pojištění, u některých bank navíc i věrnostní program. A co Mastercard a platba v ČR, SR nebo zahraničí? Možnost placení pomocí mobilních telefonů a hodinek už je dnes standardem, je tedy na každém, zda s sebou kartu Mastercard bude nosit, nebo si ji nahraje do telefonu či chytrých hodinek.

Typy karet Mastercard

Společnost Mastercard má v portfoliu velké množství karet, ale záleží na každé bance, které z nich bude svým klientům nabízet. Nejzákladnější debetní kartou je elektronická Maestro, dále pak společnost nabízí embosované Mastercard Standard a prémiové karty Mastercard Gold, Platinum World a World Elite, které nabízejí programy uvedené na stránce mujmastercard.cz. Názvy kreditních karet v nabídce Mastercardu se neliší, vyjma Maestra. Tato karta existuje pouze jako debetní.

Něco málo z historie

Společnost Mastercard byla založena v roce 1966 skupinou bank pod názvem Interbank Card Association (ICA). Ta v roce 1969 změnila název na Master Charge a ve stejný rok vzniklo její ikonické logo. V roce 1979 přišla další změna jména na již finální Mastercard. V 80. letech společnost jako první představila na kartách laserový hologram a vydala první firemní karty. V 90. letech pak začala společnost Mastercard vydávat ve spolupráci s Europay International debetní karty Maestro, a to celosvětově. V roce 1997 byl představen program Priceless, v roce 2002 se pak Mastercard spojil s Europay International a stal se akciovou společností, která je od roku 2006 veřejně obchodovatelná na newyorské burze. V dalších letech Mastercard koupil společnosti zabývající se předplatnými službami, poskytováním služeb v rámci fraud/risk, programy odměn ad. V roce 2010 byly založeny Mastercard Labs, které slouží jako inkubátor nových nápadů. V posledním desetiletí Mastercard představil program Masterpass a spolu s Applem pak mobilní peněženku. Společnost má sídlo v New Yorku a centrum na zpracování plateb pak v O'Fallon v Missouri.

Visa

Visa je globální společnost, která nabízí své služby v mnoha zemích a teritoriích světa. Mottem společnosti Visa je "Všude, kde chcete být".

Výhody karet VISA

Visa Inc. není bankou, proto nevydává karty ani neposkytuje úvěry. Umožňuje však finančním institucím nabízet zákazníkům nejrůznější druhy plateb, od plateb debetní či kreditní kartou přes platby firemní kartou až po využívání předplacených karet. Můžete tak snadno a bezpečně platit při nákupu u obchodníka, na internetu, a to i pomocí služeb Apple Pay, Google Pay, Fitbit Pay či Garmin Pay a zároveň mít dokonalý přehled o svých financích. I Visa nabízí na prémiových kartách svůj věrnostní program slev a výhod, a to VISA Benefit program. Dalšími programy plných výhod a slev, např. při cestování, jsou Birdroom, AirRefund, Visa Luxury Hotels Collection nebo Visa Asistence.

Typy karet Visa

Visa svým zprostředkovatelům, tzn. bankám, nabízí karty VISA Electron, což je debetní elektronická karta, dále pak embosované VISA Classic. Prémiové karty VISA Silver, VISA Gold, VISA Platinum a VISA Infinite nabízí svým uživatelům výhodné nabídky v rámci programu VISA Benefit program.

Výlet do historie

V roce 1958 vydala Bank of America první kreditní kartu, a to BankAmericard, ze které se v roce 1976 stala Visa. V roce 1973 spustila Visa první systém elektronické autorizace a následně clearingu a o rok později celosvětově expandovala, a to založením International Bankcard Company. V roce 1975 začala Visa vydávat debetní karty a jak jsme již zmínili, v roce 1976 změnila název z BankAmericard na Visa. Důvodem byla jednoduchost názvu, který zní v každém jazyce stejně. V následujících letech se společnost věnovala především zlepšování zabezpečování karet a omezování podvodů a v roce 1993 se stala první společností, která zavedla technologii neurální sítě na platby. O dva roky později se podílela na specifikaci čipových karet. V roce 2001 přesáhla hranici 1 miliardy vydaných karet a zavedla politiku nulové odpovědnosti na ochranu majitele karet. V roce 2004 zavedla předběžnou autorizaci, jež probíhá v reálném čase a analyzuje každou transakci Visa. Milníkem společnosti je rok 2007, kdy Visa prošla restrukturalizací a vytvořila globální korporaci s názvem Visa Inc., aby rok poté vstoupila na akciový trh a stala se veřejně obchodovatelnou společností na newyorké burze, navíc s největší primární nabídkou akcií (IPO) v historii USA. Rok 2016 byl pro společnost Visa milníkem, spojily se totiž Visa Inc. a Visa Europe a utvořily tak jednu velkou globální společnost.

MONETA Bank spolupracuje se společností VISA a můžeme Vám nabídnout platební karty VISA.

Aplikace Masterpass umožňuje moderní způsob bezhotovostního placení, ke kterému Vám postačí mít s sebou chytrý telefon. Placení prostřednictvím digitální peněženky Masterpass je rychlé, jednoduché a bezpečné a lze ho použít jak při platbách na internetu, tak v kamenných obchodech nebo na čerpacích stanicích.

Jak to funguje?

Do svého chytrého mobilu si stáhnete aplikaci Masterpass v češtině. Poté si do ní zadáte údaje z platební karty (popř. karet), kterou používáte: číslo karty, datum expirace a třímístný číselný kód ze zadní strany karty. Pokud jste někdy platili kartou nákup na internetu, zadáváte tyto údaje při každé platbě. Výhodou Masterpass je, že údaje z karty zadáte pouze jednou. Nakonec kartu v Masterpass aktivujete.

Nákup na internetu zaplatíte jen několika kliknutími nebo dotyky. Rovněž nemusíte vyplňovat doručovací adresu, na kterou Vám mají zakoupené zboží dodat. Tyto údaje totiž můžete také zadat do své aplikace Masterpass.

V prodejnách nebo na čerpacích stanicích můžete k placení využít QR kód, který si načtete do mobilu a během pár vteřin potvrdíte platbu. Anebo stačí Váš chytrý telefon přiložit k platebnímu terminálu a využít tak systém bezkontaktního placení pomocí technologie NFC (Near Field Communication).

MONETA Bank vydává platební karty pouze od společnosti VISA.

Měnový kurz ukazuje cenu jedné měny vyjádřenou v jednotkách jiné měny. Udává se jako poměr domácí měny k zahraniční měně.

Zkráceně můžeme říct, že je to cena, jakou daná měna má. Například pokud je kurz eura 24 korun, znamená to, že 1 euro má hodnotu 24 českých korun. Měnový kurz nám tak ukazuje, za kolik peněz můžeme měnu nakoupit, nebo naopak kolik dostaneme při prodeji dané měny.

V minulosti se měnový kurz určoval různými způsoby. Třeba před první světovou válkou byla pro určení kurzu zásadní cena zlata. Dnes ve většině případů platí, že měnový kurz je tvořen poptávkou a nabídkou měny na devizových trzích, na kterých se obchoduje s bezhotovostní formou peněz.

V České republice neexistuje žádný právní předpis, který by směnárnám nebo bankám přikazoval, za kolik korun má určitou měnu prodávat. Platí ale, že cenu, za kterou se konkrétní měna kupuje nebo prodává, vyhlašuje Česká národní banka. Ta stanovuje kurzy koruny k ostatním měnám každý den na základě toho, jak se ten den obchodovaly jednotlivé měny na devizovém trhu. Na základě tohoto kurzu, který vyhlásí ČNB, ostatní banky a směnárny stanoví kurz, který budou používat.

Mezinárodní měnový fond (MMF), angl. International Monetary Fund (IMF), je mezinárodní organizace přidružená k OSN, která byla založena v červenci 1944. Jejím sídlem je Washington (USA). Mezi hlavní cíle patří usnadňování mezinárodní měnové spolupráce, podpora stability směnných kurzů a podpora států, které se dostaly do ekonomických problémů.

MMF a ČR

Československo patřilo k zakládajícím členům MMF. V roce 1954 bylo jeho členství pozastaveno, protože nesplňovalo povinnosti plynoucí ze stanov (šlo o nedostatky v poskytování ekonomických údajů). Po roce 1989 bylo členství obnoveno a členy MMF se posléze staly i oba nástupnické státy rozpadlé federace (ČR a SR).

Oficiálním zástupcem ČR v MMF je guvernér České národní banky.

Evropský měnový fond

V roce 2012 začal v EU fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Jedná se o záchrannou finanční instituci pro státy eurozóny (tj. platící eurem). Evropská komise plánuje přeměnu ESM v Evropský měnový fond, který by spadal pod kontrolu Evropského parlamentu.

Světová banka

Světová banka, přesněji Skupina Světové banky (angl. World Bank Group, WBG) se skládá z pěti subjektů. Patří mezi ně např. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní asociace pro rozvoj. Hlavním cílem WBG je snižování chudoby ve světě. Za tímto účelem finančně podporuje hospodářství rozvojových zemí a ekonomiky ve fázi transformace.

Světová obchodní organizace

Světová obchodní organizace, angl. World Trade Organization (WTO), je mezinárodní organizace se sídlem ve švýcarské Ženevě. Hlavním cílem je rovnost v rámci světového trhu (snižování obchodních překážek mezi členskými zeměmi).

Mimořádná splátka je částečné nebo úplné splacení úvěru ještě před ukončením doby trvání smlouvy.

Za mimořádnou splátku se považuje splátka nad rámec standardních měsíčních splátek, která je uvedena ve splátkovém kalendáři spotřebitelského úvěru. Klient může mimořádnou splátkou splatit spotřebitelský úvěr částečně nebo zcela kdykoliv během jeho trvání. Po provedení mimořádné splátky má klient právo na snížení nákladů spotřebitelského úvěru, například snížením celkového počtu splátek.

Banka může ve spojení s mimořádnou splátkou požadovat uhrazení poplatku, jehož výši reguluje zákon. Jedná se nejvýše o 1 % z předčasně splacené výše spotřebitelského úvěru, pokud je mezi sjednaným koncem spotřebitelského úvěru a jeho předčasným splacením více než 1 rok. Pokud je uvedená doba kratší než 1 rok, výše poplatku může být maximálně 0,5 %. Zákon také stanovuje, kdy banka poplatky za předčasné splacení požadovat po klientovi nemůže. Jedná se například o předčasné splacení úvěru z pojistného určeného k zajištění splacení spotřebitelského úvěru a podobných případech.

Klienti MONETA Bank mohou mimořádnou splátku nebo předčasné splacení provést kdykoliv během trvání spotřebitelského úvěru.

Multiměnový účet je speciální bankovní účet pro klienty, kteří potřebují provádět transakce ve více světových měnách a zároveň nechtějí spravovat několik běžných účtů v cizích měnách najednou.

Je třeba si uvědomit, že vedení několika samostatných běžných účtů, zvláště pokud se jedná o nárazově prováděné transakce, nemusí být zrovna levnou záležitostí. Multiměnový účet může mít až 30 různých podsložek, vždy záleží na dané finanční instituci a počtu měn, se kterými obchoduje. Jedná se o speciální typ běžného účtu s jedním číslem a řadou podsložek v podobě jiných světových měn.

V praxi to znamená, že si klient otevře hlavní účet s číslem „12345789“ vedený nejčastěji v CZK. Toto číslo účtu ve formátu IBAN se používá pro všechny transakce v libovolné cizí měně. Příchozí transakce se podle měny, ve které proběhne, následně automaticky zařadí do příslušné složky. Přijde-li na účet platba v CZK, připíší se prostředky na CZK účet. Bez požadavku klienta nedochází k převodu měn, například CAD do CZK. Klient si tak převádí prostředky pouze tehdy, pokud považuje kurz za výhodný.

Platební karta je standardně vydávána k hlavnímu účtu, který je zpravidla v měně CZK.

V případě cizokrajných měn, například JPY, NOK, RUB, MXN, MAD a další, lze transakce provádět zpravidla jen bezhotovostním způsobem.

MONETA Bank v současné době podobný typ účtu nepodporuje. V nabídce však máme cizoměnové účty v měnách EUR, USD a GBP s debetní platební kartou a vedením účtu zdarma. S online Směnárnou můžete navíc pohodlně online směňovat peníze a platit.

Nabídka a poptávka jsou základními pojmy tržní ekonomiky. Jedno bez druhého nemá smysl, principem trhu je jejich vzájemné střetávání. Ideálním stavem je tržní rovnováha, tzn. že nabídka odpovídá poptávce. Zjednodušeně řečeno se prodá vše, co se vyrobí. Pokud je nabídka větší než poptávka, dojde na trhu k přebytku zboží. V opačném případě je na trhu zboží nedostatek.

Nabídka a poptávka jsou základními pojmy tržní ekonomiky. Jedno bez druhého nemá smysl, principem trhu je jejich vzájemné střetávání. Ideálním stavem je tržní rovnováha, tzn. že nabídka odpovídá poptávce. Zjednodušeně řečeno se prodá vše, co se vyrobí. Pokud je nabídka větší než poptávka, dojde na trhu k přebytku zboží. V opačném případě je na trhu zboží nedostatek.

Nabídka

Nabídka je množství zboží, které výrobci dodávají na trh za určitou cenu. Rozlišují se 3 základní druhy nabídky:

• individuální - nabídka jednoho výrobce jednoho druhu zboží nebo služby,
• dílčí (tržní) - nabídka všech výrobců jednoho druhu zboží nebo služby na určitém trhu,
• celková (souhrnná) - nabídka všech výrobců všech druhů zboží nebo služeb na jednom místě.

Zákon rostoucí nabídky - Pokud cena zboží roste, zvyšuje se i nabídka zboží.

Poptávka

Poptávka je množství zboží, které je kupující ochoten koupit za určitou cenu. Rozlišují se 3 základní druhy poptávky:

• individuální - poptávka jednoho kupujícího po určitém výrobku nebo službě,
• dílčí (tržní) - poptávka všech kupujících z daného regionu po určitém výrobku nebo službě,
• celková (souhrnná) - poptávka všech kupujících v daném regionu (státě) po všech možných výrobcích nebo službách.

Zákon klesající poptávky - Pokud se cena zboží zvyšuje, poptávka klesá.

Návratnost investice vyjadřuje čistý zisk nebo čistou ztrátu vůči počáteční investici a obvykle se udává v procentech. Návratnost investice se často uvádí pod zkratkou ROI pocházející z angl. Return on Investment.

Doba návratnosti

Úspěch investování spočívá především ve správném výpočtu návratnosti investice. Časový horizont návratnosti se může pohybovat v měsících, letech, ale také v týdnech nebo dokonce i dnech. Záleží na druhu investice. Kromě návratnosti je důležitá také její výnosnost.

Vzorec výpočtu návratnosti

Základní vzorec, podle kterého se vypočítává návratnost investice (ROI), je:

ROI = ((čistý zisk – počáteční investice) : počáteční investice) × 100

Příklad z praxe: Nakoupili jsme akcie společnosti XY za 50 000 korun. Při zachování aktuálního trendu bychom je mohli za 2 roky prodat za 72 000 Kč. Návratnost činí 44 %.

((72000 – 50 000) : 50 000) × 100 = 44

Pozn. Návratnost samozřejmě může vyjít i v záporné hodnotě. Pokud bychom prodali objem akcií z výše uvedeného příkladu za 42 000 Kč, činila by „návratnost“ investice -16 %.

Výsledek ROI také nemusí být vždy jednoznačně interpretován jako zisk nebo ztráta. Někdy je obtížné započítat do investic např. čas, který byl do projektu vložen. Např. výsledek +10 % může být v celkovém kontextu investice vzhledem k objemu vloženého času nakonec vyhodnocen jako ztráta (a obráceně).

Return on Invested Capital (ROIC)

Tento ukazatel, překládaný do češtiny jako výnosnost (popř. rentabilita) investovaného kapitálu, udává, jak si daná společnost vede v tvorbě hotovosti, příp. hodnot, pokud jde o investovaný kapitál. K výsledku ROIC udávaném v procentech se dojde tak, že se čistý zisk po zdanění vydělí objemem investovaného kapitálu. Ukazatel ROIC je méně často používanou paralelou k ROI.

Obecným problémem ukazatelů návratnosti (rentability), jako jsou ROA, ROE, ROI nebo ROIC, je skutečnost, že zdrojem dat pro jejich výpočet je mj. jak rozvaha (stavové hodnoty), tak výsledovka (tokové hodnoty).