Česká koruna
Průvodce českou korunou
Nahlédněte s námi do tajů české koruny a zjistěte, co stojí za jejím vznikem, co je to měnová odluka, nebo jak rozpoznat ochranné prvky na bankovkách
Koruna česká
Haléřové mince již neplatí
Věděli jste?
České bankovky
Pro odlišení českých bankovek byly použity kromě různých velikostí a barev portréty nejvýznamnějších osobností českých dějin. Mezi ně patří Karel IV. (100 Kč), Jan Amos Komenský (200 Kč), Božena Němcová (500 Kč), František Palacký (1 000 Kč), Ema Destinová (2 000 Kč) a Tomáš Garrigue Masaryk (5 000 Kč). Rubovou stranu každé bankovky pak zdobí výtvarné motivy symbolů spjatých s danou osobností, jako např. pečeť Karlovy univerzity v případě Karla IV. nebo symbolická hlava Múzy s houslemi a violoncellem u Emy Destinové.
S osobnostmi starších českých dějin jako byl Přemysl Otakar II. (20 Kč) nebo Anežka Česká (50 Kč) se již na bankovkách nesetkáváme od roku 2008, resp. 2011, kdy byla ukončena platnost starých českých bankovek. Přesto bylo možné využívat Českou národní banku k výměně neplatných padesátikorunových bankovek až do konce března roku 2017.
České mince
Jako motivy českých mincí byly vybrány symboly české státnosti a ikonická zobrazení známých českých památek. Minci o hodnotě 1 Kč tak zpodobňuje koruna, na dvoukoruně najdeme obrázek velkomoravského gombíku s ptačím motivem. Další mince jsou věnovány největším českým městům. Pětikorunu zdobí Karlův most, desetikorunu silueta brněnské dominanty Špilberku nebo hodinový strojek a padesátikorunu obrázek Prahy. Výjimku v rámci mincí tvoří nominální hodnota 20 Kč, na které je zobrazen buď astroláb, nebo postava svatého Václava.
Pamětní mince a bankovky
Kromě těch běžně užívaných při hotovostních operacích existuje celá řada speciálních mincí a bankovek. Vydává je Česká národní banka, obvykle při slavnostních příležitostech, jako bylo 100. výročí republiky v roce 2018. Na pamětní dvacetikoruny s portrétem Tomáše Garriguea Masaryka byli zájemci ochotni vystát i několikahodinovou frontu. Kromě rodinné a vlastenecké památky mohou takové mince představovat i jistou investici do budoucnosti. Takové mince totiž mají větší než svou vlastní nominální hodnotu.
Ochranné prvky
Bankovky jakožto cenné papíry disponují řadou ochranných prvků. Těch základních prvků viditelných pouhým okem je osm. Ty méně nápadné a zřetelné pak slouží k rozpoznávání padělků odborníkům. Jakých ochranných prvků si tedy můžeme na bankovkách, které máme v peněžence, běžně všimnout?
K nejnápadnějším znakům pravých bankovek patří proužek s mikrotextem. Dále je proti světlu vždy rozpoznatelný vodoznak, který zobrazuje osobnost charakteristickou pro danou bankovku. Nepřehlédnutelná je i soutisková značka, kterou tvoří písmena ČR. Její zvláštností je, že je z každé strany viditelná pouze polovina této značky.
K objevení dalších ochranných prvků je potřeba se na bankovky dívat z různých úhlů a využívat rozdílné odrazy dopadajícího světla. Díky takové prohlídce lze objevit skryté číslo nominální hodnoty dané bankovky. Zároveň také vyniknou změny barev na vyobrazení českého lva a odlesky iridescentního pruhu. Ten je vždy dvoubarevný a na první pohled průhledný. Teprve při sklopení bankovky jsou vidět kovově zbarvené odlesky tohoto znaku.
Posledním ochranným prvkem je spolu se speciálním bankovním papírem mikrotext, kombinovaný tiskem z hloubky i z plochy.
Česká koruna – mince a bankovky
1 Kč
2 Kč
5 Kč
10 Kč
20 Kč
50 Kč
100 Kč
200 Kč
500 Kč
1 000 Kč
2 000 Kč
5 000 Kč
Něco málo z historie
Historie Československé koruny
Za vznikem nové československé měny stál v roce 1919 Alois Rašín. V první fázi byly uzavřeny hranice a označeny všechny bankovky na území nové republiky. Teprve postupně byly zhotoveny nové bankovky a mince. Během druhé světové války byla česká měna závislá na hodnotách říšské marky. Po skončení války pak nastalo poměrně dlouhé období, kdy peníze neměly svou původní hodnotu. Problematické byly již první roky po válce, únorová revoluce roku 1948 stabilitu měny definitivně pohřbila. Celý obchod a běžné tržní vztahy fungovaly na systému přídělových lístků, což vydrželo až do nepopulární měnové reformy v roce 1953. Občanům bylo vyměněno pouze tři sta korun v poměru 5:1. Zbytek hotovosti pak bylo možné směnit již jen v poměru 50:1. Tímto byl významně snížen objem peněz mezi lidmi, z 52 miliard na 1,4 miliardy Kčs. Po zbytek vlády komunistického režimu pak byla československá měna podřízena politicko-ideologickým požadavkům vlády.
Označení československé koruny bylo za první republiky Kč, za druhé republiky poté K a od roku 1945 pak Kčs. Mezinárodně pak byla československá koruna známá pod standardem ISO jako CSK.
Měnová odluka
Na rozdíl od České republiky, která vznikla rozdělením Československé federativní republiky 1. 1. 1993, byly první bankovky nové měny puštěny do oběhu teprve 8. 2. 1993. Jednalo se nejprve o bankovky v hodnotě 200 Kč. Do té doby fungovala na území obou nově vzniklých republik měnová unie s jednotnou starou měnou. Staré bankovky a mince pak i nadále zůstaly po několik měsíců v oběhu. Poslední mince původní československé měny pak přestaly platit k 30. 11. 1993.
V prvních letech fungování samostatné České republiky byla uměle upravována hodnota měny za účelem směnitelnosti koruny. Jinými slovy byl kurz koruny až do roku 1995 Českou národní bankou zafixován. To pomohlo zabránit hyperinflaci, které se Česku a Slovensku jako jediným zemím bývalého sovětského bloku podařilo vyhnout.
Koruna česká má zkratku Kč a pod standardem ISO je známá jako CZK. Dělí se na 100 haléřů, ty se už ovšem používají pouze v bezhotovostním styku.