Zákon o spotřebitelském úvěru

Zákon o spotřebitelském úvěru je hlavním právním předpisem, který upravuje kdo, jak a za jakých podmínek je oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry.

Jde o základní dokument určující práva a povinnosti jak klientů, tak poskytovatelů úvěrů. Přesně se jedná o Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který platí od 1. 12. 2016. Zákon má 14 částí a definuje například, kdo je oprávněn poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelské úvěry nebo jak nakládat s informacemi z bankovních a nebankovních registrů. Zákon o spotřebitelském úvěru dále upravuje předsmluvní informace, kterou musí klient před sjednáním úvěru dostat, RPSN a přesný vzorec pro její výpočet. Zákon nově stanovil povinnou odbornost, kdy všichni zaměstnanci bank a finančních institucí, kteří se přímo podílejí na prodeji nebo nastavení spotřebitelských úvěrů, musí splnit odbornou zkoušku odbornosti. Dohled nad trhem spotřebitelských úvěrů také zaznamenal změnu. Před touto zákonnou úpravou platilo, že Česká národní banka reguluje pouze bankovní subjekty. Mimo její dohled byly nebankovní subjekty, na které dohlížela Česká obchodní inspekce. Nově všichni poskytovatelé spotřebitelských úvěrů spadají pod dohled ČNB.


Zákon dále nastavil strop pro výši poplatku za předčasné splacení úvěru, zavedl povinnost bank posuzovat příjmy a výdaje klientů v rámci prověřování jejich úvěruschopnosti a řadu dalších úprav, které najdete v úplném znění zákona.