Rostoucí inflace, výhled investic a diverzifikace portfolia

Investice
Zveřejněno: 12.06.26
Po&nbsp;několika letech, kdy <a href="/kalkulacky/kalkulacka-inflace">inflace </a> po&nbsp;pandemii postupně ustupovala, se&nbsp;znovu stala hlavním omezením pro měnovou politiku. Nejde přitom jen o&nbsp;její aktuální výši, ale také o&nbsp;nejistotu ohledně dalšího vývoje. Odhady naznačují, že inflace zůstane v&nbsp;příštích letech v&nbsp;USA (kolem 3,5&nbsp;%) a&nbsp;v&nbsp;eurozóně (kolem 2,8&nbsp;%) nad cíli centrálních bank. Současně byl globální růst snížen na&nbsp;zhruba 2,5&nbsp;%, což je staví do&nbsp;velmi nepříjemné situace a&nbsp;znamená to, že ekonomika slábne, ale cenové tlaky přetrvávají.

Inflace a sazby: centrální banky balancují na tenké hraně

Ještě před několika lety platilo, že slabší ekonomika obvykle vedla ke snižování úrokových sazeb. Dnes je situace složitější. Centrální banky mají totiž méně prostoru podporovat ekonomiku v momentě, kdy nejsou inflační očekávání pevně ukotvená. Rizikem navíc zůstávají další energetické šoky jako dražší energie, problémy v dodavatelských řetězcích nebo rostoucí zadlužení státu. Tyto faktory mohou držet úrokové sazby na vyšších úrovních déle, než trhy očekávají.

Pro investory je proto důležité počítat s tím, že vyšší sazby mohou negativně ovlivnit více tříd aktiv najednou. Dlouhodobé dluhopisy ztrácejí při růstu sazeb na hodnotě výrazněji a drahé akcie na to doplácejí přes vyšší diskontní sazbu. Úvěrové trhy zase mohou narazit na problémy s refinancováním, splácením úroků a kolísáním rizikových přirážek. V případě inflačního šoku tak mohou současně klesat akcie, firemní dluhopisy i dlouhodobé státní dluhopisy.

Klíčový poznatek

Stejný růst úrokových sazeb nezasáhne všechny země ve stejné míře. Zhoršení rozdílu mezi úrokovou sazbou a růstem o 100 bps vyžaduje zlepšení primárního salda přibližně o:

  • 1,37 % HDP v Itálii,
  • 1,16 % HDP ve Francii,
  • pouze 0,35 % ve Švédsku
  • a 0,43 % v Norsku.

Neznamená to však, že se severské země vyšším sazbám vyhnou. Tím, že mají nižší dluhy, jejich ekonomiky dokážou vyšší úroky strávit mnohem lépe. Proto je pro ně stejný šok mnohem menší problém než pro země s vysokým dluhem.

Absorpce dluhu a fiskální citlivost (2026E)

Země Dluh/HDP Prostor pro stabilní dluh Úrokové náklady Fiskální zranitelnost Dopad +100 bps
Norsko 42,7 % 2,05 % 0,30 % 0,15× 0,43 %
Švédsko 35,1 % 1,04 % 0,50 % 0,48× 0,35 %
Německo 63,5 % 2,20 % 1,40 % 0,64× 0,64 %
Eurozóna 87,8 % 3,19 % 2,40 % 0,75× 0,88 %
Francie 115,6 % 3,44 % 2,50 % 0,73× 1,16 %
Itálie 137,1 % 4,52 % 4,10 % 0,91× 1,37 %

 

Zdroj: Bloomberg & Espiria, květen 2026. Růst nominálního HDP je aproximován jako součet reálného růstu HDP a CPI v případech, kde nebyla dostupná data deflátoru HDP. Fiskální zranitelnost = úrokové výdaje / fiskální prostor neutrální vůči dluhu. Annualizovaná výkonnost (před poplatky) v USD k 31. březnu 2026.

Proč je důležitý růst HDP a úroveň dluhu

Nominální růst hrubého domácího produktu (HDP) není jen makroekonomický ukazatel, pomáhá také státům zvládat jejich dluh. Pokud nominální HDP roste, stát může nést vyšší absolutní dluh bez zvýšení poměru dluhu k HDP. Jinými slovy, i když ekonomika roste, stát si může dovolit vyšší dluh, aniž by se zhoršil poměr dluhu k HDP.

Schopnost stabilizace dluhu odpovídá přibližně objemu dluhu z předchozího roku násobenému nominálním růstem HDP. Klíčová otázka zní, jak velkou část této kapacity spotřebují úrokové náklady?

Severské země, které výrazně vyčnívají:

  • Norsko: fiskální zranitelnost 0,15×
  • Švédsko: 0,48×
  • Francie: 0,73×
  • Itálie: 0,91×

Itálie se tak dostává do bodu, kdy téměř celý přínos nominálního růstu k udržení dluhu „spolkne“ růst úrokových nákladů. V prostředí dlouhodobě vyšších sazeb to vytváří nelineární riziko růstu spreadů (rozdíl ve výnosech) státních dluhopisů, které se může přenést do nákladů bank, firemního financování i širších finančních podmínek.

Tržní výhled a scénáře vývoje

Základní scénář nepočítá s recesí, ale se zranitelným pozdním cyklem:

  • globální růst ~2,5 %
  • inflace v USA ~3,5 %
  • inflace v eurozóně ~2,8 %
  • sazby budou klesat pomaleji, než se očekávalo

V Evropě bude růst nerovnoměrný:

  • Švédsko: ~2,2 %
  • Norsko: ~1,5 %
  • eurozóna: ~0,8 %
  • Francie: ~0,7 %
  • Itálie: ~0,5 %

Scénáře možných výsledků:

Pozitivní scénář:

Geopolitické napětí se zmírní, ceny energií klesnou, inflační očekávání se uklidní a centrální banky získají prostor snižovat sazby. To by podpořilo akcie i dluhopisy a kreditní spready by se pravděpodobně zúžily.

Základní scénář:

Inflace zůstane zvýšená, ale zvládnutelná. Sazby zůstanou vysoko déle, výnosy akcií budou více záviset na růstu zisků a u kreditních trhů bude větší část výnosu tvořit samotný úrok (carry).

Negativní scénář:

Cena ropy se přiblíží 150 USD za barel, růst v Evropě spadne téměř k nule, inflace vyskočí o 2–3 procentní body, sazby vzrostou o dalších 150–200 bazických bodů, globální akcie klesnou zhruba o 15–20 % a kreditní spready se výrazně rozšíří.

Dopady na jednotlivé třídy aktiv

Akcie stále nabízejí dlouhodobý reálný výnos, ale vysoké valuace a koncentrace zvyšují riziko poklesu.

U dluhopisů je vhodné držet kratší splatnosti a být selektivní, protože dlouhé dluhopisy jsou stále zranitelné vůči růstu inflace a výkyvům v term‑premiu (dodatečném výnosu).

Kredit zůstává atraktivní díky celkovým výnosům, ale klíčová je kvalita a schopnost refinancování. Relativní výhoda severských kreditních trhů je podpořena jejich fiskální odolností: nižší dluh, lepší schopnost absorbovat šoky a nižší riziko přenosu problémů než v zadluženějších evropských zemích.

Diverzifikace: přenos makro pohledu do struktury portfolia

Investiční závěr není o tom, že by se investoři měli úplně vyhýbat rizikovým aktivům, ale o tom, že je potřeba s rizikem zacházet opatrněji.

Nejde o opuštění rizikových aktiv, ale o jejich vhodnější nastavení. Portfolia by měla omezit:

  • nadměrnou duraci,
  • koncentraci akciového beta,
  • nízkou kvalitu kreditů,
  • závislost na růstu valuací.

Diverzifikace by v takovém prostředí neměla být jen pasivní směs různých aktiv, ale aktivní rozhodování o tom, kam riziko přidat a odkud ho ubrat.

Co to znamená pro konkrétní produkty?

Espiria Nordic Corporate Bond je vhodný pro investory, kteří hledají přímou expozici vůči severským firemním dluhopisům, s důrazem na pečlivý výběr emitentů, kvalitu a stabilní výnos. V současném prostředí její role spočívá v poskytování dluhopisové složky ukotvené v regionu se  silnějšími veřejnými financemi a nižším rizikem fiskální nákazy než ve většině Evropy.

Fond Espiria 30, s přibližně 30% podílem akcií, je nejkonzervativnější z vyvážených strategií, které jsou zde uvedené. Hodí se pro investory, kteří chtějí dále investovat, ale zároveň kladou důraz na omezení poklesů, stabilitu příjmů a nižší citlivost na akciovou volatilitu. Její celkově opatrnější profil posiluje dluhopisová část portfolia, která kombinuje severské firemní dluhopisy s vyšším podílem krytých dluhopisů. Ty přinášejí vysokou kreditní kvalitu, silné zajištění a nižší kolísání spreadů než portfolia  větším zastoupením rizikovějších dluhopisů.

Fond Espiria 60, s přibližně 60 % akciové složky, nabízí vyváženější poměr mezi globálním akciovým potenciálem a stabilitou severských dluhopisů. Je vhodný pro investory, kteří snesou vyšší tržní riziko, ale zároveň chtějí mít významnou ochranu v případě, že se inflace, sazby nebo kreditní spready vychýlí proti rizikovým aktivům.

A co si z článku odnést?

  • Pro profesionální investory je hlavním sdělením to, že současné prostředí vyžaduje disciplinované nakládání s rizikovým rozpočtem.
  • Severské firemní dluhopisy a kryté dluhopisy poskytují strukturálně odolný základ portfolia, zatímco pečlivě nastavená akciová expozice umožňuje podílet se na dlouhodobém růstu.
  • V prostředí, kde jsou realistické jak pozitivní, tak negativní scénáře, je vyvážené portfolio cennější než jednostranná makro sázka.

Článek jsme pro Vás připravili ve spolupráci s East Capitol.

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Hodnota investice může klesat i stoupat. Návratnost investice není zaručena. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).

Po&nbsp;několika letech, kdy <a href="/kalkulacky/kalkulacka-inflace">inflace </a> po&nbsp;pandemii postupně ustupovala, se&nbsp;znovu stala hlavním omezením pro měnovou politiku. Nejde přitom jen o&nbsp;její aktuální výši, ale také o&nbsp;nejistotu ohledně dalšího vývoje. Odhady naznačují, že inflace zůstane v&nbsp;příštích letech v&nbsp;USA (kolem 3,5&nbsp;%) a&nbsp;v&nbsp;eurozóně (kolem 2,8&nbsp;%) nad cíli centrálních bank. Současně byl globální růst snížen na&nbsp;zhruba 2,5&nbsp;%, což je staví do&nbsp;velmi nepříjemné situace a&nbsp;znamená to, že ekonomika slábne, ale cenové tlaky přetrvávají.