Article main image
Byznys

Jaký druh obchodní korporace zvolit?

Přemýšlíte, že začnete podnikat, a nevíte jaký typ společnosti zvolit? Na výběr máte hned z několika možností: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, veřejná obchodí společnost nebo družstvo. Víte, jaké mají výhody a nevýhody?

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Korporace ve formě s.r.o. jsou nejčastějšími představiteli právnických osob u nás. Založit s.r.o. může fyzická nebo právnická osoba. Oproti OSVČ trvá založení obchodní společnosti s.r.o. o něco déle. Je potřeba:

  • Zřízení živnostenských listů pro všechny zamýšlené činnosti nové společnosti
  • Doložení výpisů z rejstříku trestů a potvrzení o bezdlužnosti všech budoucích společníků
  • Poskytnutí podkladů notáři, který sepíše společenskou smlouvu
  • Společenská smlouva s ostatními podklady se odesílá na soud a na speciální účet se složí základní kapitál
  • Název firmy musí být unikátní a nesmí hrozit záměna s jinou korporací
  • Firma s.r.o. je navíc povinna vést seznam všech svých společníků

Výdaje spojené se založením s.r.o. se pohybují v rozmezích 6-10 000 Kč v případě, že si vše zařizujete sami. Specializované firmě nebo advokátní kanceláři zaplatíte zhruba dvojnásobek.

Jaké jsou orgány společnosti s.r.o.?

Předně musí být stanoven statutární orgán (tvořený jedním nebo více jednateli), který zastupuje společnost navenek. Jednatele volí a odvolává valná hromada. Skrze ni se na řízení s.r.o. podílejí společníci. Aby byla valná hromada usnášení schopná, musí se sejít společníci disponující minimálně polovinou všech hlasů, pokud tedy společenskou smlouvou není stanoveno jinak. Dále může být ustanovena dozorčí rada.

Minimální kapitál, který je nezbytný pro založení s.r.o., je 1 Kč. Společnost s ručením omezením (s.r.o.) umožňuje rozlišovat mezi osobním majetkem společníka a majetkem společnosti. Společnost odpovídá za své závazky veškerým svým majetkem, každý jednotlivý společník však ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. To v praxi znamená, že pokud základní kapitál není splacený, musí jej uhradit společníci, a to do výše uvedené ve společenské smlouvě. Pokud je základní kapitál již splacen, hradí se případná škoda z něj.

Jistou nevýhodu s.r.o. a dalších typů obchodních společností představuje otázka zdanění. Zisk se u takových společnosti daní vlastně dvakrát. Předně musí zisky zdanit společnost jako právnická osoba, a to ve výši 19 %. Následně však daní i jednotliví společníci svůj podíl ze zisku v rámci klasického zdanění příjmů fyzických osob sazbou 15 %.

Akciová společnost (a.s.)

Akciová společnost se vyplatí pro takový druh podnikání, který vyžaduje vysoký vstupní kapitál. Zákonem stanovený limit, který musí přesáhnout, jsou 2 miliony korun. Tento kapitál je rozdělen do určitého počtu akcií, jejichž vlastnictví umožňuje akcionáři podílet se na řízení, zisku i likvidačním zůstatku a.s. Zakladatelským právním jednáním jsou stanovy a.s.

Dalším kritériem je účast většího počtu osob, než je tomu obvykle v případě s.r.o. Velkou výhodou a.s. je fakt, že jednotliví akcionáři neručí za případné dluhy společnosti. Jednotlivé akcie pak bývají obvykle jednoduše převoditelné (a tudíž obchodovatelné).

Akciová společnost se liší od s.r.o. významně strukturou a způsobem fungování. Tradičně větší množství akcionářů vede k tomu, že ti menší nemají stejná práva jako společník ve firmě s.r.o. Menší akcionář se na druhou stranu nemusí zajímat o běžný chod společnosti, pouze investuje své peníze. Orgány a.s. se liší podle typu struktury společnosti, který byl zvolen.

V případě dualistického systému vnitřní struktury a.s. je statutárním představitelem představenstvo, které zastupuje a.s. na veřejnosti a které má na starosti obchodní vedení společnosti. Pokud není dáno stanovami společnosti jinak, tvoří představenstvo tři členové, kteří jsou voleni vždy na tři roky. Členy představenstva ve většině a.s. obvykle volí a odvolává valná hromada. Ta volí a odvolává i dozorčí radu. Kromě kontroly a dohledu nad představenstvem má dozorčí rada dále za úkol hlídat účetní uzávěrky a své závěry předkládat valné hromadě. Na rozdíl od s.r.o. je valná hromada usnášeníschopná za účasti vlastníků akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu (pokud stanovy neurčují jinak).

Druhou možnou strukturou a.s. je monistický systém vnitřní struktury a.s. V takovém případě tvoří statutární orgán správní rada. Ta se stará o obchodní vedení společnosti. Není-li dáno stanovami jinak, má statutární rada 3 členy a jejich funkce je tříletá. Tyto členy volí a odvolává ve většině a.s. valná hromada. Pro tu platí stejná pravidla jako u dualistického systému.

Komanditní společnost (k.s.)

U komanditní společnosti je výrazně odlišný vztah mezi jednotlivými členy společnosti - komplementáři a komanditisty. Počáteční kapitál skládají pouze komanditisté, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu. Komplementáři nejsou povinni vložit žádný kapitál, ale ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a zároveň se jako statutární orgán podílí na obchodním vedení společnosti.

Složitější je i otázka zdanění. Zisk společnosti se dělí na část pro komplementáře, která se na úrovni společnosti nezdaňuje daní z příjmu, a část pro společnost, která se po zdanění dělí mezi komanditisty. Komplementáři tedy daní jako fyzické osoby sazbou 15 % z příjmu fyzických osob. Na druhou stranu komanditisté odvádějí daň 19 % z příjmu právnických osob, a navrch k tomu srážkovou daň.

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

U veřejné obchodní společnosti neexistuje povinná výše základního kapitálu. Jedinou podmínkou je, že ji musí tvořit alespoň 2 osoby. Na ně se pak ovšem vztahuje stejná zodpovědnost, jako na OSVČ – všichni společníci ručí za případné závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým osobním majetkem. Na rozdíl od akciové společnosti jsou podíly v.o.s. vázány na konkrétní společníky. Podíly nelze převádět, a tedy ani obchodovat. Pokud není stanoveno jinak, jsou podíly společníků stejné. Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci.

Družstvo

Družstvo se od předchozích obchodních společností liší v několika zásadních bodech:

  • Minimální počet členů pro založení družstva je 3, bez ohledu na to, zda je o FO nebo PO
  • Některé typy družstev disponují jiným majetkem, než finančními prostředky (půdou u zemědělského družstva, byty u bytových družstev)
  • Majetkem ručí družstvo jako celek, ne jednotliví členové družstva
  • Členství ve družstvu vzniká na dobu neurčitou
  • Družstvo je povinno vést seznam svých členů

Členové družstva hradí členský vklad jako podíl na základním kapitálu družstva. Výše tohoto vkladu (peněžitého i nepeněžitého) je pro všechny stejná. Jednotliví členové mají právo podílet se na výhodách poskytovaných družstvem, volit a být voleni do orgánů družstva, účastnit se řízení a rozhodování v družstvu. Každý člen může mít pouze jeden družstevní podíl, který představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. Zároveň pouze člen družstva může být zvolen do jeho orgánu.

Jaké jsou orgány družstva?

Statutárním orgánem je představenstvo. To se stará o obchodní vedení. Představenstvo se musí skládat minimálně ze tří členů (předsedy a místopředsedů). Výjimku tvoří malá družstva do 50 členů, u nichž mohou stanovy určit statutárním orgánem pouze předsedu. Členská schůze je usnášeníschopná v okamžiku, kdy je přítomna většina členů, kteří mají většinu hlasů. Dále je stanovena kontrolní komise. Ta má na starosti dozor nad činností družstva, projednává stížnosti členů družstva a kontroluje účetní uzávěrku. Minimálně musí kontrolní komisi tvořit tři lidé. V případě malého družstva do 50 členů funkci kontrolní komise přebírá členská schůze.

Potřebujete více informací?