Jedním z důvodů zvýšeného počtu změn vlastnictví je čím dál vyšší věk majitelů firem. A podle poradců budou stárnoucí vlastníci, kteří nemají komu předat řízení nebo toho nejsou schopni, čím dál častějším důvodem prodeje podniků.
V Česku bylo podle oficiálních statistik ke konci června přes 600 tisíc obchodních společností – 577 tisíc je s ručením omezeným, akciovek pak přes 27 tisíc. „Odhaduji, že u zhruba 150 tisíc firem je ve vlastnické struktuře minimálně jedna osoba ve věku 65 let a více,“ říká expert na nákupy a prodeje firem Milan Bílek z Patria Corporate Finance.
Ačkoliv přesná čísla nejsou, různé průzkumy a studie se zhruba shodují – Asociace malých a středních podniků a živnostníků před dvěma lety hovořila o 56 procentech firem, které stále vlastní jejich zakladatelé. Podle tři roky starého průzkumu Centra pro rodinné firmy VŠE toto číslo dosahovalo 60 procent. „Za ty tři roky se téměř nic nezměnilo, odhaduji, že podíl rozhodně znatelně neklesl,“ komentuje Jiří Hnilica, děkan podnikohospodářské fakulty VŠE a zakladatel výše zmíněného centra.
Zahraniční zkušenosti říkají, že přechod na další generaci v rodině úspěšně zvládne jen třetina společností. I proto řada podnikatelských příběhů, které začaly v 90. letech, nyní končí prodejem. „Vidíme to napříč naší klientskou základnou. Zakladatelé, kteří firmy budovali třicet let, dnes řeší otázku, na kterou dlouho nebyl čas. A pro velkou část z nich nebude odpovědí předání dětem. Česko čeká přesun vlastnictví v rozsahu, jaký jsme od devadesátých let nezažili,“ upozorňuje Marečková z RSM.
„Ve většině případů, kde máme mandát na poradenství, je prodej vyvolaný zejména osobními důvody na straně majitelů, to je věk, zdravotní stav nebo neexistence vizí, kam firmu ještě posunout či nemožnost předat firmu někomu v rodině,“ potvrzuje Bílek.
„Nástupnictví je klíčovým tématem možná až u 80 procent transakcí, ale jen zřídka bývají jediným důvodem zahájení prodejního procesu,“ přibližuje Igor Mesenský, šéf fúzí a akvizic v poradenské společnosti KPMG. Často jde o zavedené podniky se stabilními zákazníky i výsledky, kterým se zájemci v průběhu let ozývají opakovaně. Nezřídka je další příčinou prodeje, že firma doroste velikosti, kdy už ji zakladatel začíná nezvládat řídit sám či potřebuje posunout o úroveň výš a třeba koupit konkurenci v zahraničí. Na to je potřeba jak kapitál, tak i mezinárodní management.
Mesenský zmiňuje ještě další a čím dál častější důvod prodeje, který ale přímo s věkem a nástupnictvím nesouvisí: „Nový je rostoucí počet prodejů firem založených po roce 2000. Ty ale většinou vznikly jako start-upy s tím, že dříve nebo později je jejich zakladatelé prodají a nebudou je mít do konce svého života.“
Výraznou převahu ale mají prodeje podniků, které jejich zakladatelé založili v prvních deseti letech po sametové revoluci. O některých z nich letos HN psaly – prodej pekáren PAC Hořovice, dopravního stavitele Znakon, svářečské společnosti C10D, oděvní značky Kara Trutnov či české jedničky mezi pracovními plošinami Sico Rent.
Podle analýzy RSM nepřichází transakční aktivita rovnoměrně, ale ve vlnách. Česká data ukazují dvě silné etapy: období od 2005, tedy chvíli po vstupu do Evropské unie, a vlnu v letech před pandemií, jejíž setrvačnost dobíhala až do roku 2020. Podobný obrázek dávají i data ze střední Evropy, kde byl silný trend patrný v letech 2014 až 2019. „Dnešní kombinace hospodářského růstu, stabilní inflace a klesajících nákladů financování naznačuje, že rok 2026 může stát na počátku další růstové řady prodejů a akvizic,“ vysvětluje Rudolf Hájek, expert na valuace z RSM.
Experti se také shodují na dalších trendech, které zvyšují množství rozjednaných obchodů. Čeští podnikatelé se dívají, koho by koupili za hranicemi, hlavně v západní Evropě. A nejde přitom jen o ty nejbohatší Čechy jako Daniel Křetínský, Michal Strnad či Karel Komárek, kteří co chvíli oznamují novou akvizici. „I majitelé menších českých firem se poohlížejí za hranice. Využívají příležitostí v rámci zpomalení ekonomik v západní Evropě,“ říká poradce při nákupech a prodejích firem Petr Dědeček z poradenské společnosti Deloitte.
Ačkoliv výraznou většinu transakcí v tuzemsku nyní mají na starosti čeští kupující, po několika letech ožívá aktivita zahraničních investorů. „Poprvé od začátku války na Ukrajině vidíme, že se do středně velkých transakcí vracejí cizinci. Nekupují přitom jednotlivé firmy, ale společnosti působící v celém regionu střední Evropy, který dále konsolidují,“ popisuje Marečková. Oslovení poradci se ale shodují, že návrat doby před 20 lety, kdy kupující ze Západu dominovali trhu fúzí a akvizic v Česku, se konat už nebude.
Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).
