Místo pětadvaceti formulářů jeden. Novinka uleví firmám, ale zároveň „nabije“ kontrolorům mzdového účetnictví

Takto detailně totiž stát do mzdového účetnictví zaměstnavatelů dosud viděl jen při namátkových kontrolách. Ministerstvo práce a sociálních věcí ubezpečuje, že nová komplexní data bude analyzovat výhradně pro potřeby odhalování nelegálního zaměstnávání.

Umožňuje firma lidem čerpat zákonnou dovolenou? Proplácí přesčasy, nebo vůbec žádné neeviduje? Dává zákonné příplatky? Nezneužívá dohody k úsporám na pojistném? Platí lidem na srovnatelné pozici stejnou mzdu?

To vše je dnes zaneseno ve mzdovém účetnictví a společnosti tato data ukazují úřadům jen při kontrole konkrétních pracovníků ze strany inspekce práce. „Na Českou správu sociálního zabezpečení se u jednotlivců hlásily prakticky jen roční vyměřovací základy. Rozhodně se nehlásily žádné prémie, odpracované a neodpracované hodiny nebo mzdy,“ popisuje František Jareš, jednatel Agentury Student, který zavádění JMHZ podrobně sleduje.

S novinkou, která se dotkne 380 tisíc zaměstnavatelů v Česku, se to změní. „S nadsázkou lze říct, že zaměstnavatelé budou pod online kontrolou ze strany ČSSZ a finanční správy,“ říká advokát David Šupej ze Sedlakova Legal, který se specializuje na pracovní právo.

„Existují zaměstnavatelé, kde se takzvaně neuznávají přesčasy, kde evidence nejsou vedené správně a podobně. Tím, že se údaje jednou nahrají do systému ministerstva, jim to zužuje prostor upravovat data u sebe, pokud se ohlásí kontrola nebo pokud si zaměstnanec postěžuje na neproplácení příplatků, nesprávnou evidenci odpracované doby či jiné prohřešky na straně zaměstnavatele,“ vysvětluje.

Že se nyní dodatečné úpravy evidence dějí, potvrzuje i Jareš. „Některé firmy si ty podklady připravují, až když má přijít kontrola. Nyní je budou muset mít připravené do 20. dne každého měsíce,“ říká. To je termín, do kterého se má počínaje dubnem příštího roku posílat jednotné hlášení za předchozí měsíc.

Na druhou stranu – pokud někdo nechce proplácet přesčasy (protože jsou spojeny s příplatkem, mají limity a mohou být nařizovány jen výjimečně), může tomu přizpůsobit i hlášení. Evidovat hodiny navíc pak oficiálně nebude a místo toho se dohodne se zaměstnanci v rozporu se zákoníkem práce na bonusu do mzdy.

Ministerstvo plánuje data z JMHZ automaticky vyhodnocovat a hledat nesrovnalosti. Za chybné měsíční hlášení přitom hrozí až pět tisíc korun za každého zaměstnance. Pokuty jsou také za neprovedenou předregistraci zaměstnance nebo za její včasné nestažení, když zaměstnanec nenastoupí.

„Bude nad tím analytika, ale výhradně na nelegální zaměstnávání,“ ujišťuje vrchní ředitel sekce informačních technologií ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, který má zavádění JMHZ na starosti. A jak ministerstvo pozná, že jde o nelegální práci, když ta se z principu nikam nehlásí? „Někdy je důležité, co v systému vidíte, a někdy i to, co tam nevidíte,“ naznačuje.

Odkazuje především na anomálie při porovnávání podobných zaměstnavatelů. Takové varovné signály by pak mohly vést ke kontrole ze strany úřadů včetně inspekce práce.

Určité formě evidence se totiž nevyhnou ani firmy využívající nelegální práce. „Společnost může například vyplácet minimální mzdu a tvrdit, že dotyčný pracuje jen 80 hodin měsíčně, a zbytek mu vyplácet na ruku. Vedou se pak dvě účetnictví – oficiální pro úřady a reálné pro interní potřebu. Nebo nahlásí pracovníka na dohodu a budou vykazovat třeba jen pár tisíc měsíčně a zbytek na ruku,“ popisuje možné varianty při krácení daní a pojistného Jareš.

Už teď například stát z evidence vidí, že zaměstnanec má u stejného zaměstnavatele vedle klasického pracovního poměru i dohodu o provedení práce. Pokud jde o jiný druh práce než na hlavní poměr, je to v pořádku. „Problém je, když se to používá jako nekalý optimalizační mechanismus – a namísto bonusů z hlavního pracovního poměru, zatížených pojistným, firma vyplatí měsíčně odměnu na podlimitní dohodu, která je od pojistného osvobozená,“ vysvětluje Šupej. Od Nového roku se u dohod o provedení práce limit pro odvod pojistného dokonce zvedá z aktuálních 11,5 tisíce korun měsíčně na 12 tisíc korun, ale zároveň se dohody budou nově evidovat právě v rámci JMHZ.

Jitka Vlková
Redaktorka Hospodářských novin
Zveřejněno: 5. 1. 2026

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).