Daňové výhody pro investory nebo flexibilnější najímání OSVČ. Analýza ukazuje, jak by měl nový zákon podpořit startupy

Přestože resort představil analýzu a záměr nového startupového zákona týden před sněmovními volbami, počítá s pokračováním příprav i za příští vlády. Nyní se bude pracovat na analýze RIA, kterou už dostane na stůl nový ministr průmyslu. „Vzhledem k tomu, že o zákoně mluví i opoziční strany, počítáme s účinností od ledna 2027,“ uvedl náměstek ministra průmyslu Štěpán Hofman.

Stínový premiér za hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro HN potvrdil, že zákon podpoří. „Se startupovou komunitou na přípravě zákona spolupracujeme, s většinou lze souhlasit, ale detaily ještě budeme řešit,“ uvedl Havlíček pro HN.

Důvodem společné analýzy ministerstva průmyslu, agentury CzechInvest a České startupové asociace je málo využitý přínos inovativních firem, které sice mnohdy vznikají v garáži nebo ve sklepě, ale některé následně dokážou zaměstnávat desítky lidí a odvádět miliony korun do státní pokladny. Jiným se to ale kvůli překážkám a nedostatečné podpoře nepodaří. „Analýza ukazuje, že klíčovým problémem českého prostředí je nízký počet vznikajících a rostoucích technologických firem,“ popsal Hofman.

Klíčovou roli v budoucnosti tak podle něj bude hrát nový startupový zákon, který vytvoří atraktivní prostředí pro nové inovativní firmy a pomůže začínajícím podnikatelům růst a lépe využívat jejich potenciál. „Start-upy potřebují mimo jiné flexibilní pracovní právo, možnost motivovat zaměstnance svými akciemi nebo rychlý přístup ke kapitálu už v počátečních fázích vývoje firem,“ uvedl ředitel agentury CzechInvest Jan Michal.

O tom, jak české startupové prostředí zaostává za vyspělým světem, svědčí prezentovaná čísla. V Česku nyní působí 167 start-upů na milion obyvatel, zatímco evropský průměr je 201 a v USA 512. Lídr inovativního světa Estonsko vykazuje 843 start-upů na milion obyvatel.

Kolik mají země start-upů na milion obyvatel

• Česko – 167
• Evropská unie (průměr) – 201
• USA – 512
• Estonsko – 843

Přesto dokážou české start-upy přispět pěti procenty k růstu HDP a zaměstnávat 200 tisíc lidí.

Nový zákon by měl čísla vylepšit zejména prostřednictvím 11 změn. Mezi ty klíčové patří flexibilnější najímání lidí na živnostenský list nebo deregulace penzijních fondů, tak aby mohly část svých zdrojů přesměrovat od konzervativních a bezpečných investic také do start-upů.

Přínos pro mladé firmy potvrzuje spoluzakladatel České startupové asociace a partner Presto Ventures Vojtěch Roček. „Pracovní právo je dnes šité na zaměstnance v montovně, na jehož platu je závislá celá rodina,“ uvedl Roček pro HN. Podle něj ale tyto zákony neodpovídají požadavkům nové ekonomiky, kdy je flexibilita důležitá pro obě strany zaměstnaneckého poměru. „Ten je velmi dynamický a nelze neustále řešit, že někdo měl na něco právo o něco víc,“ řekl Roček.

Tomu, aby jiné firmy nemohly zjednodušené podmínky pro najímání OSVČ zneužít k takzvanému švarcsystému, by měla zabránit jasná definice toho, co je to start-up. Takzvaná tvrdá kritéria by hodnotila dobu jeho fungování a obrat. „Předběžně bych to viděl na nejvýše pět let s obratem do miliardy korun,“ řekl Hofman. Měkká kritéria pak budou posuzovat inovativnost a možnosti rychlého rozvoje firmy až na globální scénu.

Dalším cílem je dostat více investic do začínajících firem. Jednou z navrhovaných cest jsou daňová zvýhodnění pro investory do rozvíjejících se firem nebo granty a půjčky. „Odpisy pro banky a fondy jsou věc velmi palčivá, investoři raději investují do cihel než do mladých mozků a inovací. A my je potřebujeme povzbudit,“ uvedl Roček.

Regulace penzijních fondů, kterým pravidla prakticky zakazují investovat do „nejistých“ start-upů, pak Roček považuje za promarněnou příležitost, kterou naopak využívají zámořské fondy. „Dneska na českých start-upech vydělávají američtí důchodci. Proč ne čeští?“ říká expert.

Zájem investorů by přitom byl. Analýza popisuje rozhovory s bankami a fondy o tom, jaké změny v zákonech je potřeba udělat, aby se zvýšil investiční zájem o start-upy. „Pak by mohlo do tohoto prostředí během pěti let přitéct pět miliard korun,“ uvedl předseda České startupové asociace Martin Jiránek.

Dalším přínosem pro start-upy by měly být takzvané sandboxy. Ty představují experimentální prostředí, které mladým firmám umožní testovat nové produkty, v případě potřeby pod dohledem regulátora. „Cílem je podpořit inovace, aniž by došlo k porušení platných zákonů, a zároveň získat zpětnou vazbu pro případné úpravy regulace,“ popisuje studie.

Jeden sandbox už v Česku funguje pod agenturou CzechInvest a počítá se zapojením 21 firem, které si zde budou testovat své výrobky nebo obchodní modely.

Jakými nástroji v zákoně podpořit podmínky pro start-upy

(dle společné analýzy ministerstva průmyslu, Startupové asociace a agentury CzechInvest)

Martin Ťopek
Redaktor Hospodářských novin
Zveřejněno: 24. 9. 2025

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).