Brzy přijde čas zažádat o peníze na komunitní energetiku a na agrovoltaiku. Stát rozdělí 1,5 miliardy

Energetická společenství mohou tyto peníze využít na výstavbu fotovoltaických či větrných elektráren, bioplynových či biomasových kogeneračních jednotek, bateriových úložišť nebo na různé systémy řízení těchto technologií.

A není to jediná podpora nové energetiky, která se chystá. Ve stejný den spustí Státní fond životního prostředí příjem žádostí o podporu z prvního dotačního programu pro agrovoltaiku, tedy fotovoltaiku na zemědělské půdě, kombinovanou se zachováním zemědělské produkce. Zemědělci si v ní sáhnou na 300 milionů korun. Dalších 200 milionů bude připraveno v zásobě. Peníze půjdou z modernizačního fondu financovaného z prodeje emisních povolenek.

Výzva, kterou fond zveřejnil v pátek, navazuje na stamilionovou investici z Národního plánu obnovy, která v minulém roce přispěla ke vzniku 55 nových energetických společenství. „Naší snahou je položit základy fungující komunitní energetiky,“ sdělil ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).

Unie komunitní energetiky (UKEN) nicméně upozornila, že původně bylo na program KOMUNERG vyčleněno z Modernizačního fondu až 10 miliard, v rámci realokací ale pak došlo k jeho snížení.

„Dotační program může konečně rozhýbat projekty komunitní energetiky, které u nás dlouho stojí. Miliardová alokace je pro začátek velmi silný impulz a oceňuji, že stát počítá i s navýšením podle poptávky,“ řekla Ludmila Vozdecká, ředitelka udržitelné energetiky v TEDOM ESCO.

Podle Michala Petřeka, šéfa inovací ve společnosti Raylyst, by komunitní energetika měla být pevně zakotvena i v dlouhodobé energetické strategii státu. „Klíčová je její schopnost reagovat na výkyvy v síti, vyrovnávat výrobu a spotřebu a poskytovat podpůrné služby,“ připomněl Petřek.

Aktuální podporu lze využít formou dotace, zvýhodněného úvěru se splatností pět až deset let nebo kombinací obou nástrojů. Podíl vlastního financování přitom musí pokrýt alespoň 10 procent celkových výdajů. Dotace je určena pro projekty realizované na území maximálně tří sousedících obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy.

Sdílení se může prodražit

Energetická společenství jsou neziskové subjekty, které musí vyrobenou elektřinu využívat ke sdílení mezi svými členy – obcemi, domácnostmi a podniky.

U sdílení elektřiny je nicméně nutné trefit se do patnáctiminutového intervalu. Tedy elektřina, která se v jednom místě vyrobí, musí být ve stejné době na jiném místě zapojeném do sdílení spotřebována. To podle energetického analytika a ředitele strategie EGU Michala Macenauera bývá často problém. K možnostem a potenciálu sdílení je tedy sám dost skeptický. Zájemci si podle něj musí dobře promyslet, zda se jim sdílení vyplatí.

Macenauer poukazuje i na riziko, že když si například město pořídí fotovoltaiku a bude chtít elektřinu sdílet, prodraží mu to elektřinu, kterou nakupuje od dodavatelů.

„Standardně všichni dodavatelé už pro odběrná místa se sdílením či fotovoltaikou navrhují vyšší ceny. Je to proto, že ta odběrná místa si elektřinu vyrobí právě v tu dobu, kdy je levná, a na dodavatele zbudou časy, kdy je elektřina dražší. Přirozeně to tedy promítnou do sjednané ceny,“ vysvětlil Macenauer

Podle Ondřeje Paška z UKEN se Macenauer mýlí. „V praxi se energetická společenství nepotýkají s dražšími cenami dodávané elektřiny od dodavatelů. Obchodníci musejí obstát na trhu, kde by je rychle nahradil jiný subjekt, který přirážky neúčtuje, navíc nesmějí diskriminovat zákazníky,“ uvedl Pašek.

I Macenauer nicméně ve sdílení vidí pozitivní vliv. „Obchodníky to aktivovalo, protože tu vůči nim vznikla alternativa. Začali tedy sami nabízet nové produkty a trh to obohatilo.“ 

Elektřina z pole či sadu

V Česku jsou už připravené desítky projektů, které čekají na dotační podporu agrovoltaiky. „Nejvíce se jich připravuje v ovocných sadech,“ řekl Jiří Bím, expert Solární asociace.

Agrovoltaiku v legislativě zakotvila novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Umožňuje kombinované využití zemědělské půdy a výroby elektřiny. Není přitom nutné vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu.

Agrofotovoltaickou výrobnu lze umisťovat jak nad sady, vinicemi, chmelnicemi či trvalými kulturami, tak i nad ornou půdou s většinou běžně pěstovaných druhů zeleniny.

„To výrazně zvyšuje celkovou produktivitu pozemku – chrání plodiny před extrémním počasím, zlepšuje mikroklima a zemědělcům přináší energetickou soběstačnost i úsporu nákladů,“ řekl Petr Hladík.

Z dotačního programu lze pokrýt až 30 procent výdajů na vybudování agrovoltaiky nebo s ním spojeného bateriového úložiště. Zatím jsou v Česku tyto agrofotovoltaické elektrárny ve fázi menších pilotních projektů, nicméně díky nové legislativě a aktuálně vyhlašované dotační výzvě očekává ministerstvo životního prostředí výrazný rozvoj tohoto odvětví. „Má potenciál přinést stovky hektarů nových instalací,“ uvedlo ministerstvo.

Viktor Votruba
Redaktor Hospodářských novin
Zveřejněno: 15. 12. 2025

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).