Budoucnost zemědělství v horku: Nové šance v měnícím se klimatu

Horké dny i v září: Delší vegetační období, nová rizika

Změna už ostatně probíhá. Počet horkých dní s teplotami přes 30 stupňů Celsia a tropických nocí, kdy teploměr neklesá pod dvacítku, je nyní vyšší než před 50 lety. V některých oblastech Česka vzrostl jejich počet až na trojnásobek. Navíc se rozšiřuje období, kdy se vysoké teploty objevují. „V minulosti se horké dny a noci vyskytovaly hlavně v červenci a začátkem srpna. Nyní je zaznamenáváme také v červnu a v září, výjimečně i v květnu,“ srovnává Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.

Situace se bude dále proměňovat. „Počet horkých dní nebo horkých nocí bude za 15 až 20 let oproti aktuálnímu stavu dvojnásobný,“ říká Tolasz. Dočkáme se i dalších změn. Souvislé horké vlny dnes trvají i 15 dní. „Neměli bychom být překvapeni, když budou trvat až 30 dní,“ dodává Tolasz.

Ačkoliv se oproti předindustriálnímu období průměrná teplota na zeměkouli zvýšila jen o 1,1 stupně Celsia, praktické dopady v podobě horka a dalších teplotních extrémů jsou výrazné. Navíc vzhledem k poloze Česka uprostřed kontinentu, daleko od oceánů, je růst zdejší průměrné regionální teploty vyšší. „Aktuálně je to 1,8 stupně Celsia,“ dodává Tolasz.

Platí také, že dnes máme podnebí, které jsme změnili před 20 nebo 30 lety. Takže i pokud by se podařilo omezit emise skleníkových plynů, bude mít klimatická změna značnou setrvačnost. „Atmosféra je složitý systém, kde neplatí jednoduché přímé a nepřímé úměry, reakce na podněty nebývá zcela přímočará a už vůbec ne okamžitá. Pokud přestaneme do atmosféry přidávat skleníkové plyny, tak jejich koncentrace v atmosféře bude klesat velmi pomalu, a navíc lze předpokládat, že se lidstvu podaří růst množství produkovaných skleníkových plynů jen zpomalit, nikoliv zastavit, nebo dokonce snížit,“ říká Tolasz. Upozorňuje, že pokud se naplní politické sliby, tak by se v průběhu 20 až 30 let mohl růst horkých dní, tropických nocí a jiných extrémů v atmosféře postupně stabilizovat. „Doufejme, že se postupná dekarbonizace opravdu začne provádět globálně, bez toho se situace zlepšovat nezačne,“ podotýká klimatolog.

Přizpůsobení se horku a změně klimatu je často spojováno s principy udržitelného podnikání označovanými ESG. Respektování těchto principů bylo dlouhou dobu dobrovolnou iniciativou firem, které se zavázaly k etickému chování. To se postupně mění. Banky, pojišťovny a velké firmy obchodovatelné na burze se musí v souladu s evropskou legislativou ESG povinně věnovat od letoška, v příštích letech se budou přidávat další společnosti. Tím se prostor pro byznysové příležitosti spojené s klimatickou změnou ještě zvětšuje.

Inovace v zemědělství: Vertikální farmy jako budoucnost

Při adaptaci na změnu klimatu a snižování emisí skleníkových plynů se otevírají nové příležitosti. Jednou z nich jsou vertikální farmy, které umožňují pěstování zemědělských plodin ve vrstvách nad sebou a mají patřit k velmi rychle rostoucím byznysům. Podle letošní analýzy společnosti Straits Research se očekává roční růst celosvětového trhu s vertikálním zemědělstvím o 24 procent. V roce 2031 by pak měl globální trh dosáhnout objemu 60 miliard dolarů, zejména díky celoroční produkci, efektivitě celého systému a stálé kvalitě produktů.

Vertikální farmy šetří prostor a mohou vznikat v domech přímo uprostřed města. Často se pro potřeby zemědělství přestavují nevyužívané průmyslové areály. Stabilní klima, závlaha i dodávka potřebných živin pro rostliny je v několikapatrových farmách řízena počítačově.

Tento byznys se před časem kvůli růstu cen energií dostal do mírné krize, některé projekty zkrachovaly nebo byly pozastaveny. Letos však vertikální farmaření nabírá druhý dech. Farmu s plochou 14 500 metrů otevřela v únoru ve Velké Británii společnost Jones Food Company, která už jeden podobný projekt provozuje. Soustředit se chce hlavně na saláty a bylinky, které bude dodávat přímo do britských obchodů.

Největší farma o rozloze 31 tisíc metrů čtverečních funguje od roku 2022 v Dubaji. Projekt GigaFarm si však prvenství dlouho neudrží. Na druhé straně města, v lokalitě příznačně pojmenované Food Tech Valley, mu vyrůstá větší konkurent – vertikální farma o rozloze 84 tisíc metrů čtverečních.

Změna teplot v ČR v jednotlivých měsících

„Zvyšující se teploty prodlouží vegetační období, čímž vzroste riziko poškození plodin jarními mrazy,“ vysvětluje bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Horka způsobí intenzivnější výpar a nedostatek vody, což v některých letech povede ke snížení výnosů. „Kombinace tepla a sucha v delším horizontu povede k poklesu kvality půdy především z důvodu vyšší náchylnosti k vodní, ale i k větrné erozi,“ říká.

Konkurenční výhoda pro české chmelaře a vinaře

Existují však i zemědělské plodiny, které mohou za určitých podmínek ze změny klimatu profitovat. V Česku je to například vinná réva. „Šanci na úspěch tady budou mít teplomilnější odrůdy a otvírají se také možnosti pěstování révy ve vyšších nadmořských výškách,“ uvádí Žalud. Podle něj mohou čeští pěstitelé této plodiny i přes zvýšené riziko ranních mrazíků z klimatické změny spíše těžit.

Z klimatické změny mohou profitovat také čeští pěstitelé chmele, kteří loni vyprodukovali téměř sedm tisíc tun této plodiny. „Budou mít konkurenční výhodu oproti většině zahraničních pěstitelů,“ upozorňuje Martin Možný z Czech Globe – Ústavu výzkumu globální změny klimatu Akademie věd ČR. Zjednodušeně se dá říct, že v důsledku změny klimatu se podmínky zdejších pěstitelů sice trochu zhorší, ale ne tak výrazně jako v jiných zemích.

Možný s kolegy prozkoumal jednotlivé chmelařské oblasti v Evropě, přidal meteorologická data a modelové projekce. Jak vědci popsali v časopise Nature Communications, podmínky pro pěstování chmele se budou v jednotlivých oblastech měnit nerovnoměrně. Růst teplot a častější sucha zapříčiní, že by výnos chmele do roku 2050 mohl poklesnout až o 18 procent, obsah alfa látek, které pivu dodávají hořkost, o 20 až 31 procent. Hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera. Lépe pak severnější oblasti, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko, které vychází ze srovnání vůbec nejlépe. Navíc se čeští pěstitelé už nyní snaží vylepšovat potenciální propad výnosů závlahami. Když je možnost výběru, upřednostňují chmelnice poblíž vodních toků, kde nehrozí tak velké sucho.

Posun optimálních podmínek a změna skladby plodin

Obecně pro české zemědělství platí, že se optimální klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin posunuly zhruba o cca 300 metrů výše. „I přes handicap, který mají vyšší nadmořské výšky v kvalitě půdy a svažitosti, jsou tam v posledních letech tradiční plodiny produktivnější,“ říká profesor Žalud. Vyšší teplota, relativní dostatek srážek a četnější výskyt sněhové pokrývky, která chrání plodiny proti zimním mrazům, vytváří v těchto lokalitách lepší klima než v nížinách, kde se stále častěji projevuje sucho a vysoké teploty. Nyní tak má například Kraj Vysočina pro tradiční plodiny jako pšenice, řepka nebo ječmen lepší podmínky než jižní Morava.

Skladba plodin v Česku se podle Zdeňka Žaluda trochu změní, ale nelze moc počítat s tím, že se zde prosadí zcela nové. „Víceleté citrusy by tady v zimě zmrzly, možná začneme pěstovat trochu více sóji, čiroku či prosa,“ myslí si Žalud. Očekává také mírně vyšší využívání béru, který patří mezi trávy a slouží hlavně jako krmivo pro drůbež.

Významné změny v osevních sledech nelze předpokládat, samotná agrotechnika však zásadní proměnou projde. Šlechtitelé budou při šlechtění nových odrůd klást ještě větší důraz na odolnost polních plodin vůči teplotním extrémům a suchu. S rostoucími teplotami se mohou začít objevovat nové choroby i škůdci, kteří zde dříve nebyli běžní. Také plevelné spektrum se změní, protože s postupným oteplováním se dá očekávat výskyt teplomilnějších druhů plevelů.

Zdravá půda – základ adaptace zemědělství na změnu klimatu

Klimatická změna je dnes neoddiskutovatelným faktem. Zemědělství čelí zásadní výzvě – přizpůsobit se novým podmínkám a zároveň udržet produkci potravin. Z pohledu zemědělců bude nejzásadnější obsah organické hmoty na konkrétním pozemku. Přestože je v půdě organická hmota v poměrně malém zastoupení, její význam je značný, především kvůli půdní struktuře, vyšší biologické aktivitě, ale hlavně kvůli schopnosti zadržovat vodu. Proto lze doporučit pravidelnou aplikaci organického materiálu (hnůj, kompost, zelené hnojení apod.), omezení orby a pestré osevní postupy se zlepšujícími plodinami (řepka, hnojené okopaniny, plodiny vázající dusík). Také precizní zemědělství může pomoct lépe zvládnout dopady klimatických změn především díky efektivnějšímu a šetrnějšímu využívání zdrojů. Doporučit lze také tzv. agrolesnictví, ve kterém se kombinují stromy a zemědělské plodiny. Tento způsob hospodaření zlepšuje mikroklima, zvyšuje biodiverzitu a zadržuje vodu v krajině.

Ať už se vydáte jakoukoliv cestou, jsme připraveni Vám pomoct, abyste se mohli postavit novým výzvám čelem. Rádi Vám zajistíme financování nákupu zemědělské techniky či půdy a poskytneme provozní úvěr pro překlenutí těžšího období. Sjednejte si schůzku s některým z našich prémiových bankéřů.

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).