Milion nových uživatelů za hodinu. ChatGPT je nejrozšířenější generativní AI nástroj. Jak ho využívají české firmy?

Dvanáct let nato se taková „hračka“ skutečně objevila. Na konci listopadu 2022 spustila OpenAI pod vedením Sama Altmana ChatGPT – nástroj, který se pro miliony lidí stal synonymem umělé inteligence. Jeho popularita od té doby raketově roste. Zatímco na první milion uživatelů potřeboval pět dní, letos v březnu mu k tomu stačila hodina. ChatGPT dnes využívá přibližně 500 milionů uživatelů týdně, což z něj činí nejpoužívanější generativní AI nástroj na světě. Na jeho úspěch postupně navázaly i další modely – od amerického Gemini od Googlu až po čínský DeepSeek. Že už nejde jen o zábavu pro děti, si pomalu začíná uvědomovat i český byznys.

Z hračky se stává užitečný nástroj

Podle Lukáše Benzla, ředitele České asociace pro umělou inteligenci, používá ChatGPT zhruba 18 procent českých firem. Reálné číslo však může být vyšší – nástroj často využívají jednotlivci bez vědomí vedení, a navíc si ho sami hradí.

Nárůst potvrzuje i Jan Dolejš z firmy Digiskills, která se zaměřuje na digitální vzdělávání: „Menší firmy ho zavádějí čím dál častěji, u větších je přístup zatím opatrnější.“

Ačkoliv zájem o ChatGPT roste, jeho využití zůstává za očekáváním. „Růst není tak výrazný, jak bychom čekali, zvlášť když je nástroj dostupný od roku 2022. Ve větších firmách se o AI alespoň mluví, mimo hlavní města ji lidé často znají jen z médií,“ říká Dolejš s tím, že klíčová je změna přístupu: „Lidé si myslí, že AI buď udělá vše, nebo nic. Ve skutečnosti je nejefektivnější spolupráce – když nástroj postupně přebírá části procesů.“

Nejen e-maily

Firmy podle Lukáše Benzla nasazují ChatGPT nejčastěji ve čtyřech oblastech: zákaznická podpora, marketing a tvorba obsahu, interní automatizace a vývoj softwaru. Využití nachází zejména při rutinních úkolech, jako je psaní e-mailů, shrnování schůzek, překlady nebo generování nápadů. Podle Dolejše si nástroj našel uplatnění také v HR, například při vyhodnocování uchazečů.

Zkušenosti z praxe potvrzuje i Zdeněk Valut, CEO společnosti Ydeal Group: „Nástroj používáme naplno už přes dva roky – začali jsme v marketingu a obchodu, dnes jej zapojujeme do práce s daty napříč firmou. Díky tomu se rozhodujeme rychleji i přesněji.“

Naprostá většina uživatelů v Česku nicméně ChatGPT využívá jen v základní podobě. „Nepoužívají pokročilou analýzu dat, vlastní modely ani hlasové režimy. Často je ani nenapadne, že by jim AI mohla v práci pomoct,“ říká Benzl.

Že zájem firem o AI v mnoha případech zůstává pouze na povrchu, potvrzuje i Dolejš, který v AI vzdělává manažery ve velkých firmách a bankách. „Vedení si někdy chce jen odškrtnout, že proběhlo školení, a tím to pro ně končí.“

Firmy se bojí o data

Opatrnost v zavádění nových technologií do firemních procesů navíc posilují i bezpečnostní obavy. „Ve velkých firmách se často využívá spíše Copilot od Microsoftu nebo Gemini od Googlu. ChatGPT se nasazuje hlavně v menších firmách,“ doplňuje Dolejš s tím, že při práci s generativním modelem je třeba uplatnit zejména selský rozum. „Data se zpracovávají v cloudu, proto se zde nesmí objevit citlivé firemní informace.“

O obavách ohledně bezpečnosti AI modelů hovoří mluvčí ČSOB Michaela Průchová. „Máme relativně striktní politiku na to, jak moc můžeme všechny nové nástroje pustit mezi zaměstnance, i vzhledem k tomu, že technologie ještě není zcela dokonalá a bezpečnost klientských dat je pro nás na prvním místě. Víme, že asistenti mohou ušetřit mnoho času, ale zároveň si uvědomujeme, že na jejich straně není jen ta technologie, ale jsou za nimi další lidé a další firmy,“ uvedla pro HN.

Pozor na chyby

Vedle rizika spojeného se sdílením citlivých dat je při používání generativní AI důležité také důsledně ověřovat výstupy. „Je to stále jen matematický model, který nemá žádné vědomí. Ona neví, že neví,“ upozorňuje Dolejš a varuje před „AI populisty“, kteří umělou inteligenci zbytečně idealizují a vyvolávají dojem, že je spolehlivější, než ve skutečnosti je. „Kvůli tomu lidem klesá ostražitost,“ dodává.

Chybovost modelů je podle něj u některých úkolů relativně nízká – zejména při práci s texty, u překladů nebo při zjednodušování obsahu. I v těchto případech je však důležité klíčové výstupy kontrolovat.

U složitějších procesů, jako je analýza dat nebo automatizace, by měly všechny závěry vždy projít pečlivým testem. „AI by měla odvádět tu špinavou a zdlouhavou práci, ale konečný výsledek má stále posoudit člověk. Postupem času se ta míra kontroly může snižovat, ale zatím tam ještě nejsme,“ uzavírá Dolejš.

Budoucnost patří AI agentům

Zatímco dnes generativní AI pomáhá především s rutinními úkoly, během pár let by se mohla začít výrazně proměňovat její role – z pasivního nástroje by se mohl stát aktivní digitální kolega.

Tvrdí to nově vydaný dokument AI 2027, jehož autorem je i Daniel Kokotajlo, bývalý zaměstnanec OpenAI. Hned v úvodu textu se píše, že dopad umělé inteligence v příštím desetiletí přesáhne dopad průmyslové revoluce. Na scénu totiž podle autorů ještě letos přijdou takzvaní AI agenti – pokročilé systémy, které umí samostatně pracovat s počítačem a internetem. Pod označením „osobní asistenti“ zvládnou základní úlohy, jako je objednávka jídla nebo sumarizace výdajů.

K ještě výraznějšímu posunu má dojít v technických oborech. Hlavně ve vývoji softwaru a výzkumu se totiž začnou objevovat specializovaní agenti, kteří začnou reálně měnit pracovní procesy. Budou přijímat úkoly prostřednictvím nástrojů jako Slack či Teams a samostatně generovat nebo upravovat části kódu. Zvládnou zpracovávat podklady na základě internetových rešerší, aniž by vyžadovali neustálý dohled.

Kokotajlo a jeho tým předpovídají, že se minimálně zpočátku se bude jednat o drahé a někdy nešikovné systémy, které se nevyhnou chybám. Přesto se tím otevírá nová fáze vývoje – AI už nebude jen „chytrá kalkulačka“, ale aktivní hráč v pracovních procesech.

Není na co čekat

Velkou budoucnost věstí AI i nová studie poradenské společnosti Boston Consulting Group a Aspen Institute. Podle ní může generativní umělá inteligence do roku 2035 ovlivnit více než dvě pětiny pracovních míst v Česku. Výrazný dopad očekávají autoři zhruba u 600 tisíc lidí, zejména v profesích, jako jsou softwaroví vývojáři, právníci, specialisté na data, marketing nebo média. Mírnější vliv se pak má projevit u dalších 1,7 milionu pracovníků, především u těch, kteří vykonávají rutinní, doplňkové nebo procesní činnosti.

Zároveň studie počítá se zánikem přibližně 355 tisíc pracovních míst a vznikem bezmála milionu nových pozic – často s jinými nároky na kvalifikaci. Klíčové podle autorů bude zvládnout rychlou rekvalifikaci, adaptaci na nové technologie a překonání nedostatku lidí s odpovídajícími dovednostmi.

Firmy by proto podle Dolejše neměly čekat, až je změna doběhne. „Technologie se vyvíjejí velmi rychle a firmy, které na to budou mít připravené zaměstnance, mohou ujet ostatním o parník. Nestačí AI jen znát – je potřeba s ní umět pracovat.“

Štěpán Svoboda
Redaktor Hospodářských novin

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).