Kdo bude mít přednost při koupi pole? Ministr poprvé odhalil plán, který může změnit obchodování se zemědělskou půdou

Předkupní právo na zemědělskou půdu patří k nejkontroverznějším změnám, které současná vláda pro české zemědělství chystá. Má reagovat na specifickou situaci českého venkova, kde většinu půdy obhospodařují pachtýři, ale vlastní ji někdo jiný a zároveň roste zájem investorů, kteří v půdě hledají bezpečné uložení kapitálu. To zvyšuje ceny nájmů i samotných pozemků a ztěžuje vstup do oboru novým farmářům. Za posledních deset let vyrostla podle dat poradenské a realitní společnosti Farmy.cz cena za hektar více než dvojnásobně.

Dosud ale nebylo jasné, jak má celý systém předkupního práva fungovat. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nyní v rozhovoru pro Hospodářské noviny poprvé přiblížil konkrétní podobu návrhu.

Dvě varianty

Ministerstvo zemědělství během posledních šesti měsíců připravovalo celkem pět variant, ve hře už ale zůstaly jen dvě. První zavádí neveřejnou ohlašovací povinnost. Vlastník by musel plánovaný prodej oznámit v neveřejném systému a informaci by dostali jen zemědělci, kterých se týká. Podle ministerstva má takové řešení zabránit tomu, aby nabídky zneužívali spekulanti.

Druhá varianta by změnila samotná pravidla prodeje a určila okruh zájemců, kteří by při koupi pozemku dostali přednost. Při prodeji půdy by rozhodovalo předem stanovené pořadí. První možnost koupě by měl zemědělec, který na pozemku hospodaří. Pokud by neměl zájem nebo by se s vlastníkem nedohodl na ceně, následovali by farmáři z daného nebo sousedního katastru. Poté by přišla na řadu obec nebo stát. Pokud by neuspěl nikdo z nich, mohl by vlastník prodat pozemek komukoliv.

V praxi by systém mohl fungovat tak, že vlastník dostane od zájemce cenovou nabídku a hospodařící zemědělec, případně další oprávnění zájemci, ji budou moci dorovnat. Pokud této možnosti nevyužijí, bude moci majitel pozemek prodat komukoliv. Přesnou podobu pravidel ale ministerstvo stále dopracovává a jasno by mělo být na podzim.

Ministr zároveň řekl, že přesné pořadí mezi státem a obcí ještě není definitivně uzavřené. Zároveň odmítá, že by změna měla vést k rozsáhlému skupování půdy státem. Ten by podle něj vstupoval jen do malého počtu obchodů, především tam, kde pozemky potřebuje pro směny při přípravě liniových staveb nebo jiných veřejných projektů. „Bavíme se o třech až čtyřech procentech z veškeré zemědělské půdy. Nedokážu si představit, že by to bylo víc,“ říká ministr. Podle dat ministerstva stát aktuálně vlastní 3,34 procenta z celkové výměry.

Ministerstvo chce během léta obě varianty dopracovat a poté je představit k širší politické debatě. Až na jejím základě rozhodne, kterou z nich předloží vládě. Sám Šebestyán se odmítá přiklonit k některé z možností už nyní. Podle něj by nová pravidla měla mít co nejširší politickou podporu, aby se neměnila po každých volbách. „Moje preferovaná varianta je ta, která bude mít většinovou podporu,“ uvádí.

Zároveň ministerstvo řeší, zda navrhovaná pravidla obstojí z hlediska ochrany vlastnických práv. Někteří kritici záměru totiž už dříve upozorňovali, že předkupní právo může narážet na ústavní limity. Šebestyán proto návrh konzultuje s ministerstvem spravedlnosti a chce jej před zahájením legislativního procesu prověřit ze všech právních hledisek. Zároveň připomíná, že nějakou formu regulace obchodování s půdou má řada dalších zemí EU.

Ve hře zároveň zůstává i stanovení maximální výměry, kterou bude možné vlastnit v jednom regionu. Konkrétní hranici ale zatím ministr zveřejnit nechce. Podle Šebestyána ji nyní projednávají zástupci zemědělských organizací a ministerstvo počká na výsledek jejich debaty.

Regulace se nemá vztahovat na pozemky určené v územních plánech k zástavbě. Ministr také zdůraznil, že vlastník bude moci půdu dál pronajmout komukoliv, a pokud ji bude chtít prodat konkrétnímu zájemci, může mu ji nejprve propachtovat, čímž mu zajistí přednost při následném prodeji. „Nemůžou být poškozeny nijak vaše práva jako vlastníka,“ ujišťuje.

Nahrává to Agrofertu?

Připravovaná regulace nicméně od začátku vyvolává mezi zemědělci spory. Část farmářů ji podporuje s tím, že by jim mohla usnadnit přístup k půdě, kterou dnes často skupují větší hráči nebo nezemědělští investoři. Jiní naopak varují, že nové povinnosti zkomplikují obchodování s pozemky a zasáhnou do práv jejich vlastníků.

Kritici zároveň upozorňují, že nastavení předkupního práva může ve výsledku zvýhodnit velké zemědělské podniky. Ty patří k největším nájemcům půdy a v řadě regionů tak mohou díky rozsáhlým pachtovním smlouvám získat výhodu. Jedním takovým podnikem je i koncern Agrofert spojený s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Právě kvůli této obavě čelí návrh od jara kritice opozice i části odborníků. Šebestyán nicméně takové výhrady odmítá. Podle něj návrh nevzniká kvůli konkrétním firmám, ale jako reakce na dlouhodobé požadavky zemědělců, kteří chtějí lépe chránit půdu před spekulativními nákupy. „Nedělá se to proto, že je to v programovém prohlášení vlády. Dělá se to proto, že zástupci zemědělců oslovili vládní strany s tím, že se má řešit otázka zemědělské půdy,“ říká ministr.

Štěpán Svoboda, Milan Mikulka
Redaktoři Hospodářských novin
Zveřejněno: 24. 7. 2026

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).