Firmy teď investicemi do AI spíš pálí peníze. Nikdo neví, jestli je levnější než lidé, říká globální HR expertka

„Přibude spousta pracovních míst, která si dnes ani neumíme představit. Ještě pořád ale nevíme, co AI dokáže. Ani jestli se nám vyplatí,“ říká Nizozemka Anita Lettink, která do Prahy dorazila na summit Trendy práce 2026, který se konal 21. 5. 2026. 

Na obálce posledního čísla týdeníku The Economist září titulek: Připravte se na AI apokalypsu ve světě práce. Máme ji čekat?

Ne. Myslím, že lidé, kteří tyto apokalypsy predikují, nerozumí pracovnímu trhu. Problém je, že se na ně nikdo neobrátí s tím, ať vysvětlí, jak to bude fungovat. Jestliže by do dvou let přišli všichni o práci, kdo by učil naše děti, doplňoval zboží v obchodech, staral se o nemocné a staré lidi? Myslím, že tento názor moc nemá oporu v realitě. Navíc většina lidí, kteří o tom mluví, pracuje v oboru IT. Skutečný svět je jiný.

Lidé totiž přehlížejí jednu věc. Práce není jen o jednotlivých úkolech, spousta důležitých věcí se děje během procesu, kdy je řešíme. Například jste v kanceláři, mluvíte s kolegy, ti vám dávají nápady. Zkusíte různé směry, které se nakonec spojí dohromady. Někdy to vyjde a někdy ne. Měli bychom na AI nahlížet jako na něco, co nám práci ulehčí, ne co nám ji vezme.

Někteří experti říkají, že v budoucnu budou všichni tak trochu manažeři a budou vést své týmy AI agentů. To se tedy podle vás nestane?

To je koncept zaměřený jen na bílé límečky. A tento typ kancelářských prací má jen malá část populace. Spíše vidíme, že se postupně automatizují části náplní pracovních pozic. Některé z úloh budou čistě na lidech a některé zastanou AI agenti. Pořád budeme muset něco dělat sami, ale část zastane umělá inteligence a bude to dělat lépe. A ten rozsah je pro každou pozici úplně jiný, takže na to nejde úplně přesně odpovědět.

Je na každé firmě, aby zhodnotila jednotlivé pozice ve své struktuře, u nichž se nabízí, že by to dělala AI. A rovněž které pozice prostě zastat nemůže. Člověk, jenž sedí na recepci, chrání budovu nebo chodí každý den v pět odpoledne uklidit, to asi nebude. Možná že v daleké budoucnosti to budou roboti, ale určitě ne teď. A je otázka, jestli to budou roboti dělat lépe a zároveň budou stát méně peněz než lidé.

Je také nutné mluvit o tom, že podle práva jsou dnes za všechno, co dělají AI agenti, zodpovědné firmy, které je využívají. A když se něco stane, nemůžete jen ukázat prstem na agenta říct: to udělal on. A dokud to tak bude, budeme stále potřebovat lidi.

Zejména ve velkých firmách vidíme trend v rámci vrcholového managementu spojit roli šéfů HR a IT. Je tohle nová realita, které se nevyhneme?

Ano, skutečně to v některých firmách vidíme. Na těch pozicích jsou lidé, kteří mají dovednosti pro obě tyto role. Jsou ale nějaké personální i IT věci, jež jsou příliš specifické. Zastávala jsem v minulosti obojí. Pokud firma ve velké míře závisí na technologiích, nedává smysl obě role spojit – čistě proto, že tam potřebujete daleko hlubší znalosti.

Ve svých přednáškách mluvíte o tom, že práce na plný úvazek, jak ji známe, v budoucnu zanikne a budeme pracovat na sebe nebo pro více zaměstnavatelů. Jak se smíříme s tím, že nebudeme mít tu jistotu, kterou pro nás klasický úvazek představuje?

Ano, tímto směrem to skutečně podle mě směřuje. A myslím, že je to s tou jistotou spíše naopak. Během ekonomické krize v roce 2008 a pandemie nebyl trvalý úvazek vůbec jistota. Lidé přišli ze dne na den o práci a pamatují si to. Vidíme proto, že stále častěji nechtějí vsadit všechno na jednu kartu a pracovat 40 hodin týdně pro jednoho zaměstnavatele. Protože je to vlastně riskantní. Ty hodiny ale můžete rozdělit například tak, že budete mít svou vlastní malou firmu a zároveň budete provozovat jógové studio nebo si přivydělávat jako umělec. Už od začátku pandemie na datech vidíme, že v Evropě chce více lidí podnikat. Velká část z toho jsou mladí, jejichž 10 až 20 procent příjmů pochází z vedlejší činnosti.

Právě mladí lidé patří mezi skupiny, které mají největší problém najít práci. Některé firmy, včetně těch českých, už v tuto chvíli omezují i vlivem AI juniorní pozice. Jak to téma vnímáte?

Skutečně to vidíme, nejvíce v USA a Velké Británii. Psala jsem o tom loni článek, dívala se na data a snažila se pochopit, co za tím úbytkem juniorních pozic skutečně je. A myslím, že je to tím, že se za posledních zhruba deset let studium na vysoké škole stalo běžnější záležitostí. Mladí lidé dnes mají více vysokoškolských titulů, než tomu bylo v minulosti, ale nemáme nutně více pracovních míst, která vyžadují absolventy vysokých škol. Pokud je tedy příliv absolventů každým rokem vyšší a vyšší, ale počet pracovních míst, o která soutěží, je stejný, nebo dokonce klesá, pak je jasné, že to nesedí.

Než začneme tvrdit, že za to může AI, musíme se podívat na všechny ostatní faktory a vyloučit je. Možná firmy také nenajímají absolventy proto, že kvůli ekonomické situaci celkově zastavují nábor. V této věci musíme být velmi opatrní.

V Česku to nicméně vidíme například v právních kancelářích, některé z nich otevřeně říkají, že roli koncipientů může zastat AI. Blíží se podle vás budoucnost, kdy právníci budou využívat pouze AI?

Ano. Myslím totiž, že další zásadní věcí bude přehodnotit roli juniorů. Možná to, co teď dělají v advokátních kancelářích – kde musí provádět nejrůznější rešerše a připravovat dokumenty pro vedoucí a senior partnery –, nikdy nebyl ten nejlepší způsob, jak využít jejich čas. Myslím, že nyní je ten správný čas zamyslet se nad otázkou, co pomoc od AI znamená pro nové zaměstnance. A jak je můžeme rychleji dostat na vyšší pozice. Jsem přesvědčená, že pro mladé lidi budou ve firmách i nadále existovat příležitosti, úkoly, povinnosti, ale bude to vypadat jinak než před pěti lety.

Jaká pracovní místa v budoucnu naopak vzniknou?

Přibude spousta pracovních míst, která si dnes ani neumíme představit. Ještě pořád nevíme, co AI dokáže. V budoucnu se odkloníme například od ChatGPT, ale budeme mít menší modely specificky vytrénované k tomu, co budeme potřebovat. To znamená, že k tomu potřebujeme i experty, kteří tomu budou rozumět. Bude přibývat mnoho technických pozic.

Nové technologie s sebou vždy přinášejí výhody, existují však i rizika, což znamená, že je třeba, aby byli k dispozici lidé, kteří plně chápou důsledky toho, co se děje. Nevím, jestli přibude více nových pracovních míst, ale vzhledem k tomu, že se v Evropě řítíme do demografické propasti, by nám stačilo, kdybychom měli stejný počet pracovních míst, protože stejně nemáme dostatek lidí. Zavedení generativní umělé inteligence pro nás možná přišlo právě v ten správný moment.

Co se na pracovním trhu stane v následujícím roce?

Doufám, že si firmy opravdu promyslí, co pro ně znamená nepříznivý demografický výhled, jaký vidíme v Evropě. A že to vezmou jako příležitost a nebudou jednat ve strachu. A měly by si uvědomit, že to ani nemusí být levnější. Upřímně si myslím, že jak nyní podniky experimentují s umělou inteligencí, většina z těch případů nedopadne podle jejich očekávání a nezjistí, že to AI dělá levněji.

Takže ti, kteří teď investují do AI, ve většině jen pálí peníze?

Naprosto. A nevíme, jak dlouho to ještě vydrží dělat. Nikdo jsme neviděli jejich interní čísla. Víme však, že zisk jim to nepřináší. Ale myslím, že za rok už bychom se mohli dozvědět, jestli se to vyplatí.

Kristýna Matějková
Redaktorka Hospodářských novin
Zveřejněno: 25. 5. 2026

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).