Energetické trhy vysílají spotřebitelům v posledních dnech rozporuplné signály. Dlouhodobé kontrakty na nákup plynu a elektřiny na burzách v posledních dnech zlevňují s tím, jak se množí zprávy o zprůchodnění Hormuzského průlivu, klíčové přepravní trasy pro zásobování světa ropou a zemním plynem z Perského zálivu. Navzdory tomu je však cena plynu stále dvojnásobná než před únorovým útokem USA na Írán, který byl spouštěčem současné energetické krize.
Burzovní turbulence posledních měsíců se přitom na spotřebitele zatím zcela nepřenesly a v cenících dodavatelů lze stále narazit na výhodné nabídky s „předkrizovými“ cenami. Energetický regulační úřad (ERÚ) ovšem už predikuje na říjen poměrně citelné zdražení. Jak se v tom vyznat?
Začátek konfliktu na Blízkém východě přinesl šok podobný tomu, jaký vyvolala válka na Ukrajině. Ropa, plyn a v návaznosti na něj i elektřina začaly okamžitě podražovat. Růst sice nebyl tak skokový a prudký jako v roce 2022, přesto megawatthodina zemního plynu s dodávkou na příští rok dnes na obchodním hubu TTF stojí kolem 74 eur, zatímco v únoru byla pod 32 eury. V mezičase byla i nad 80 eury. Podobný vývoj zaznamenává elektřina, jejíž cenu obvykle určuje výroba v plynových elektrárnách. Cena jedné megawatthodiny se loni pohybovala mírně nad 90 eury. V posledních dnech se snížila z více než 140 eur na 137.
Spotřebitele ochránila i věrnost dodavatelům
Čeští dodavatelé to však zatím v cenách pro koncové zákazníky výrazně nezohlednili. „Války, které jsou kolem nás, znamenají, že eskalují ceny. Ty se zatím firem a koncových zákazníků tolik nedotýkají,“ konstatoval nedávno ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Řada dodavatelů se totiž poučila z krize před čtyřmi lety a má značnou část energií pro zákazníky předkoupenou ještě z období příznivějších cen.
Jak vysvětluje člen představenstva největšího tuzemského dodavatele plynu innogy Blahoslav Němeček, dodavatelé mají zajištěny komodity na dlouhou dobu nejen pro zákazníky s fixovanou smlouvou, ale i pro ty s kontraktem na dobu neurčitou. U obou skupin klientů vychází zároveň z toho, že nemalá část z nich smlouvu prodlouží. Konzervatismus Čechů, kteří neradi mění dodavatele, což bývá obvykle uváděno i jako jeden z důvodů, proč platí za energie zbytečně moc, se z tohoto pohledu jeví jako přednost. Dodavatelé si mohli dovolit předkoupit energie i pro zákazníky, které mohou potenciálně ztratit.
Ti, kteří se v minulých měsících přesto rozhodli pro změnu, se pak v průměru snadno ztratili a mohli zafixovat za skutečně příznivé ceny. Ještě před pár dny tak třeba bylo možné uzavřít smlouvu na dodávku plynu pro následujícího dva a půl roku s cenovkou 775 korun za megawatthodinu bez DPH, když zákazník pohrozil odchodem ke konkurenci. Podle srovnávače ERÚ přitom začíná nejlevnější veřejná nabídka od ČEZ pro tříletou fixaci aktuálně na 876 korunách. I to lze však označit jako velmi příznivou cenu, když na burzách stojí plyn přes 1700 korun.
Levné energie se postupně vyčerpávají
Jenže takovou situaci nemohou dodavatelé vydržet donekonečna a zásoba energií nakoupená za „předkrizové“ ceny se postupně vyčerpává. Podle Němečka i dalších zdrojů HN někteří dodavatelé ceny drží na úkor svých marží. „Funguje tady vysoce konkurenční prostředí a nikdo nechce být první, kdo přijde se zdražením. E.ON a Pražská plynárenská už ale oznámily navýšení cen a nyní bude následovat vlna dalších dodavatelů,“ předpokládá Němeček.
Podobně to vidí i výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba. „Dříve nebo později se vysoké ceny musí promítnout do peněženek zákazníků. Samozřejmě nikdo nechce říct nepříjemnou zprávu jako první. Myslím, že kdyby dodavatelé neuvažovali o vlivu na své postavení mezi konkurencí, tak by už zdražili,“ míní Kotrba.
Přístup dodavatelů se tak postupně mění. Jak zmiňuje Němeček, Pražská plynárenská a E.ON již oznámily úpravu svých ceníků směrem nahoru. Druhý ze jmenovaných dodavatelů přitom ještě v srpnu zlevňoval a setkal se s velkým zájmem zákazníků. Růst spotřebitelských cen ostatně očekává i ERÚ. Ten posunul své indikativní ceny pro letošní říjen poměrně výrazně nahoru.
Jde o nový nástroj pro zákazníky, který jim má pomoci v orientaci, jaká nabídka je férová. Zatímco ještě v září považoval regulátor při tříleté fixaci za dobrou cenu plynu v rozmezí 1 126 až 1 243 korun za megawatthodinu, v říjnu to je už 1 423 až 1 558 korun. U elektřiny se pak „férové“ pásmo zvedlo z 2 757 až 2 910 korun za megawatthodinu na 3 084 až 3 250 korun. Jde každopádně o největší meziměsíční skok od začátku roku, kdy ERÚ začal indikativní ceny počítat.
Zásah státu by stál „obrovský ranec“
Zásadní pro další vývoj bude, zda Hormuzský průliv zůstane průjezdný a jestli se současný pokles velkoobchodních cen přetaví v dlouhodobý trend a případně, jak rychlý bude. I v případě pokračování poklesu lze však očekávat, že minimálně část vysokých cen dodavatelé na zákazníky v průběhu následujících měsíců se zpožděním přenesou.
Ze strany státu nová opatření na tlumení cen energií očekávat nelze. Rozpočet na příští rok počítá s tím, že stejně jako letos uhradí stát místo odběratelů zhruba 40 miliard korun na poplatku za podporované zdroje (POZE), který by se jinak promítl do koncových cen. To však znamená jen to, že tato platba elektřinu více nezdraží, nikoliv ovšem, že ji zlevní.
Stát by podle Havlíčka mohl teoreticky zadotovat i jiné složky regulované ceny, případně ceny zastropovat, to je však podle ministra „rozpočtově náročné“. Jde o 70 miliard korun ročně a už současná 40 miliardová dotace spolyká většinu rozpočtu ministerstva průmyslu pro příští rok. „Hypoteticky můžeme na elektřině ušetřit až 40 procent, ale to by stát musel dát dalších 70 miliard. To je obrovský ranec. To stát nemůže dělat věčně,“ dodal Havlíček.
Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).
