Do boje o 182 miliard dolarů jdou i české firmy. Svůj podíl ze zaplacených cel chtějí po Trumpovi Linet, BTL a další

Tyto peníze musí Spojené státy firmám vrátit, což je příležitost i pro vývozce z Česka. A první české společnosti HN potvrdily, že se přidaly k více než 75 tisícům firem z celého světa, které americkou celní správu o refundace žádají.

Jednou z nich je výrobce nemocničních postelí Linet. Jeho generální ředitel Tomáš Kolář to řekl na konferenci HN reVize. „Jde o vyšší miliony dolarů. Cla se nám budou postupně vracet včetně úroků, řeší se ale proces jak, protože žádostí je hodně,“ řekl HN Kolář. Pravděpodobnost, že peníze na účty Linetu přijdou, je vysoká. „Auditoři nám dokonce dovolili dát si pohledávku za USA do účetnictví,“ dodal Kolář.

Linet není jediný. Na americkém trhu je úspěšná rovněž skupina BTL, která v Česku a Bulharsku vyrábí zdravotnické přístroje, s nimiž v USA výrazně prorazila za covidu. „Máme zažádáno o vrácení cel, která jsme zaplatili,“ potvrdil HN ředitel BTL Tomáš Drbal. V případě této firmy jsou pravděpodobné budoucí vratky v jednotkách milionů dolarů ještě o něco příjemnější. „Nemohli jsme náklady kvůli silné konkurenci v našem segmentu v USA přenést na zákazníky. Prakticky stoprocentně jsme si museli o zaplacená cla snížit naši marži,“ dodal Drbal.

Linet a BTL jsou v čele refundací proto, že je pro ně americký trh klíčový. K podobnému kroku se řada firem teprve chystá, jako třeba strojírenská skupina Wikov a další. Řada vývozců ale placení cla přenesla na americké odběratele. O vratky pak žádají tito američtí zákazníci a také oni si peníze nechají. Podle loňské studie Goldman Sachs zaplatí Američané v cenách minimálně dvě třetiny nákladů na tarify, podíl se má do konce letošního roku dál zvyšovat.

Pro české vývozce strojů je pozitivní ještě jedna nová změna v pravidlech. Původní praxe tarify dál zvyšovala nad loni dohodnutých 15 procent. Firmy totiž musely vyčíslit, jakou část výrobku tvoří ocel a hliník (u strojů velkou), na něž platí speciální clo 50 procent. Reálná celní sazba pro strojaře při exportu do USA tak byla o několik procentních bodů vyšší. Tyto sektorové tarify Nejvyšší soud nezpochybnil. Pro výrobce strojů je ale pozitivní, že už pro stroje platí jen jedna sazba.

„To, že se tato praxe přestala uplatňovat, je pro nás velká úleva,“ řekl HN Zdeněk Toman, jednatel výrobního závodu Kongsberg v Brně, jenž má pod sebou i továrnu v americkém Texasu. Kongsberg Precision Cutting Systems vyrábí řezací stroje a do USA vyváží asi 30 procent produkce. Také Kongsberg žádá o vrácení cel, která zaplatil. „Byli jsme na začátku opatrnější, ale ve chvíli, kdy jsme viděli, že o vratky požádaly desetitisíce dalších, tak jsme to také udělali,“ dodal.

Přijdou další cla?

Trumpova administrativa se rozhodnutí Nejvyššího soudu snaží obejít. V rozhovoru pro CNBC 21. dubna prezident uvedl, že by bylo „chytré“, pokud by firmy vrácení peněz za cla nevyžadovaly. Udělal to třeba technologický gigant Amazon. Firmám, které pohledávky do nově vzniklého systému CAPE (Consolidated Administration and Processing of Entries) přihlásily, naopak Trump vzkázal, že si je zapamatuje. Největšími žadateli jsou velké korporace Walmart, FedEx, DHL nebo automobilky Ford a General Motors.

Celní správa se snaží část vybraných peněz uhájit. Před několika dny úřad uvedl, že nemá pravomoc vyplácet refundace starší 180 dnů, aniž by měl individuální rozhodnutí soudu. Cílem je firmám prodražit žádosti tak, aby je nevymáhaly. Soudci Richardu Eatonovi, jenž 5. března nařídil refundace vyplácet, ale dochází trpělivost. Na 9. června přikázal slyšení s osobní účastí šéfa celní správy Rodneyho Scotta.

Trump chystá i nová cla, která nevychází z Nejvyšším soudem zrušeného vyhlášení nouzového stavu na základě International Emergency Economic Powers Act. Po něm přestala platit cla na jednotlivé státy oznámená 2. dubna 2025 v rámci Liberation Day. Je důležité říct, že soudci neřešili cla samotná, ale to, že o nich může v této podobě rozhodnout jen Kongres.

Americký prezident prakticky okamžitě využil možnost zavést desetiprocentní cla na základě obchodního zákona z roku 1974. Může to ale udělat jen na 150 dní, tedy do 24. července. I tento jeho krok byl navíc úspěšně napaden u soudu.

Nadále platí sektorová cla, zahrnující už zmíněné tarify na dovoz oceli a mědi, cla 25 procent na dovoz aut či polovodičů. Nebo cla na léky ve výši 100 procent. Ve středu americké ministerstvo obchodu oznámilo nová cla 10 až 12,5 procenta na desítky zemí kvůli „obavám“, že nedělají dost pro řešení nucené práce. Je mezi nimi nejen Čína a Indie, ale i Evropská unie, Kanada nebo Velká Británie.

Petr Zenker
Redaktor Hospodářských novin
Zveřejněno: 4. 6. 2026

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).