AI už v českých podnicích není jen experiment. Širší nasazení ale vázne, uvádí studie Deloitte

Posun je vidět už na tom, jak firmy o AI přemýšlejí. Podle letošního průzkumu má 73 procent společností AI strategii nebo ji připravuje. Většina podniků zároveň na umělou inteligenci vyčleňuje jedno až deset procent svého IT rozpočtu. Nejde tedy o nahodilé testování nové technologie, ale o oblast, která si ve firemních rozpočtech i strategiích postupně našla své místo.

Oproti loňsku je navíc patrná ještě jedna změna. Zatímco loňský průzkum od Deloitte popisoval AI hlavně jako sílu, která „přepisuje“ podnikové systémy, automatizaci a rozhodování, letošní materiál už ukazuje konkrétní stav zavádění v českých firmách. Jinými slovy: z obecné predikce se stává provozní realita.

To ale neznamená, že by české firmy procházely masivní AI transformací. Mnohem častěji než o přestavbu celého byznysu jde o opatrné vylepšování jednotlivých procesů. Jen pětina firem spojuje AI s hlubší transformací produktů, procesů a obchodních modelů. Výrazně častější je snaha upravit konkrétní části provozu tak, aby fungovaly rychleji, levněji nebo s menší administrativní zátěží.

„České firmy už mají s AI konkrétní zkušenosti a vidí její přínos. Z dat ale zároveň vyplývá, že jen menší část organizací dnes využívá AI jako nástroj hlubší transformace – většina postupuje krok za krokem a zaměřuje se na praktické, dobře uchopitelné příklady využití,“ říká Julie Slavík, manažerka pro inovace z Deloitte.

Přínosy hlavně uvnitř firem

Tomu odpovídá i to, kde firmy zatím vidí největší přínosy. Až 85 procent respondentů uvádí vyšší efektivitu a produktivitu, 64 procent lepší rozhodování a práci s daty a 52 procent přínos pro inovace a vývoj produktů. Umělá inteligence tak v českých firmách zatím pomáhá hlavně uvnitř organizací.

Výrazně slabší je její dopad směrem ven. Jen 21 procent společností spojuje AI se zlepšením vztahů se zákazníky a pouhých 18 procent s růstem tržeb. České firmy ji tedy zatím využívají spíše jako nástroj interní výkonnosti než jako motor nového růstu.

Právě tady se ukazuje rozdíl mezi prvním nasazením a skutečnou změnou fungování firmy. Piloty a dílčí způsoby využití už dnes řada podniků zvládá. Samotný přechod do širšího provozu je ale výrazně složitější. Třicet procent českých firem sice podle průzkumu dokázalo převést do produkce alespoň 40 procent AI pilotů, většina podniků se ale dál pohybuje spíš v režimu omezeného nasazování.

To potvrzovala i uspořádaná debata k výsledkům průzkumu. Zástupce Vodafonu Jan Pivovarník popsal, že firmy často neřeší, kde člověka z procesu úplně odstranit, ale „kde nám to přinese největší benefit“. Jinými slovy: samotná dostupnost nástroje ještě neznamená, že je firma připravená ho skutečně začlenit do provozu.

Škálování brzdí lidé, data i infrastruktura

Největší bariéry dalšího rozvoje jsou přitom jasné. Firmy nejčastěji zmiňují nedostatek kvalifikovaných specialistů, omezené technické kapacity a infrastrukturu a nízkou kvalitu nebo dostupnost dat. Právě tady se letošní zjištění zajímavě potkává i s loňským materiálem Deloitte, který jako jednu z klíčových podmínek dalšího rozvoje AI zmiňoval infrastrukturu, specializované čipy a modernizaci firemního hardwaru. Letos je vidět, že se tento obecný technologický problém v českých firmách propisuje do konkrétní praxe.

Na problém narážejí i zaměstnanci. Nejčastějším zmiňovaným důvodem, proč lidé firemní AI nástroje nevyužívají, není odpor k technologii jako takové, ale chybějící praktické scénáře použití. Více než polovina firem uvádí nedostatek jasných každodenních případů užití (use case). Významnou roli hrají i nízké povědomí o dostupných nástrojích, slabší důvěra ve výstupy nebo obavy o bezpečnost dat.

„Skutečnou překážkou se ale stává schopnost převést AI z ambice do každodenní reality. Bez kvalifikovaných lidí, kvalitních dat a odpovídající infrastruktury zůstává potenciál umělé inteligence nevyužitý,“ říká expert Deloitte Jan Kudlák.

Dalším problémem je, že firmy sice často tvrdí, že jim AI přináší výsledky, ale jen menší část z nich je skutečně měří. Čtyřiačtyřicet procent společností využití AI vůbec systematicky nesleduje a pouze sedm procent má zavedené formální KPI (key performance indicator – klíčový ukazatel výkonnosti) a pravidelný monitoring. Bez toho se ale úspěšné piloty škálují jen těžko. Firma sice může mít pocit, že se něco zlepšilo, jenže bez dat přesně neví, co, kde a o kolik.

Karel Kolář
Redaktor Hospodářských novin
Zveřejněno: 21. 4. 2026

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).