Euro
Průvodce eurem
Euro jako měnovou jednotku užívá celkem 20 zemí EU. V České republice se však jeho přijetí zatím odkládá. Co ovlivňuje vzhled euro mincí i bankovek a jaké výhody či nevýhody s sebou nese jejich přijetí?
Jaký je momentálně kurz eura?
Lze vyměnit eura online?
Kde si můžu eura vyměnit?
Mince a bankovky
Vzhledem k tomu, že je euro měnovou jednotkou užívanou v 19 zemích EU, není možné sestavit vyčerpávající popis vzhledu jednotlivých mincí. Každá z členských zemí eurozóny vydává vlastní mince a stejně tak i bankovky, ale ty se liší pouze prvním písmenem kódu. Základní charakteristika je ovšem stejná. Shodují se velikosti a tvary jak mincí, tak bankovek. Mince jednotlivých zemí mají stejný rub, ale líc se liší a vypadá v každé zemi jinak. Každá země si může určit, kterými národními symboly je bude zadní strana mince reprezentovat. Její podobu pak lze změnit pouze v případě, že byl vybrán portrét hlavy států, a to buď v případě, že se hlava státu změní nebo s ohledem na stárnutí hlavy státu a změnu její podoby, vždy po 15 letech. U bankovek je k výzdobě užit vždy motiv architektonických památek vybraných uměleckých slohů. Tyto památky ale nejsou skutečné, jsou pouze ilustrativní. Je dobré si pamatovat alespoň orientačně barvy jednotlivých bankovek: šedá (5 eur), červená (10 eur), modrá (20 eur), oranžová (50 eur), zelená (100 eur), žlutá (200 eur) a fialová (500 eur).
Ochranné prvky
Ochrana eura před paděláním je klíčovým úkolem pro všechny členy eurozóny. Bankovky s nejvyšší nominální hodnotou (200 a 500 eur) jsou tištěny na speciální čistě bavlněný papír, aby byly rozpoznatelné hned po hmatu. Díky technice plastického tisku jsou mírně vystouplé nápisy a čísla s nominální hodnotou a hlavní motiv. Eurobankovky se jinak dělí podle množství a typu bezpečnostních prvků do dvou kategorií. Základní bezpečnostní prvky jako vodoznak, hlubotisk, ochranný proužek nebo opticky proměnlivá barva mají bankovky 5, 10 a 20 eur. Na spodních okrajích bankovek s hodnotou 200 a 500 eur lze nahmatat speciální dodatečné značky určené zrakově postiženým. Bankovky pak mají ještě navíc tajné ochranné prvky, jejichž specifikace není oficiálně zveřejňována.
Eurozóna
V současnosti tvoří eurozónu 20 z celkem 28 členských zemí Evropské unie: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. To ale nejsou všechny země, kde je možné eurem zaplatit. Euro platí i na mnoha místech, která jsou historicky spjatá se zeměmi eurozóny, jako např. Azory, Ceuta a Melilla, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Kanárské ostrovy, Madeira, Martinik, Mayotte, Réunion, Svatý Bartoloměj a Saint-Pierre a Miquelon. Navíc tuto měnu používají se souhlasem EU i další evropské státy jako jsou Andorra, Monako, San Marino a Vatikán.
Existuje také několik zemí, které se rozhodly používat euro bez předchozí oboustranné dohody s EU. K takovým patří Černá Hora a Kosovo nebo třeba Zimbabwe.
Kurz eura ke koruně
Vývoj kurzu koruny vůči euru měl za uplynulých dvacet let bohatý vývoj. Nejslabší byla koruna v poměru k euru hned v prvním roce platnosti eura. Na konci března 1999 činilo jedno auro 38,42 Kč. Naopak nejsilnější byla koruna v červenci 2008. Jedno euro tehdy stálo 23,51 Kč. Od roku 2010 se vztah eura a koruny stabilizoval. V současné době, na začátku roku 2023, se kurz koruny vůči euru pohybuje kolem 23,80 Kč.
Vztah eura vůči dolaru
Podle původního plánu se mělo euro stát konkurencí dolaru na celosvětovém devizovém trhu. Toto očekávání ale euro nenaplnilo. V současné době tvoří devizová rezerva eura cca třetinu celkového objemu uložených peněz. Současný kurz eura vůči dolaru je v lednu 2023 0,92 eura za 1 dolar.
Euro – mince a bankovky
1 cent
2 centy
5 centů
10 centů
20 centů
50 centů
1 euro
2 eura
5 eur
10 eur
20 eur
50 eur
100 eur
200 eur
500 eur
Historie eura
Ke vzniku eura se vážou dva letopočty. První je 1. 1. 1999, který se uvádí jako oficiální datum vzniku nové měny. Euro tedy v roce 2019 oslavilo dvacáté narozeniny. První tři roky se ale jednalo o virtuální měnu, teprve na začátku roku 2002 byly vypuštěny do oběhu bankovky a mince, které nahradily stávající národní měny. Z tehdejších členských států EU se nekvalifikovaly a pro euro nerozhodly pouze čtyři země: Dánsko, Švédsko, Řecko a Velká Británie, přičemž Řecko se k eurozóně připojilo už v roce 2002. Pokud se od té doby některý další člen EU chce stát členem eurozóny, musí splnit konvergenční kritéria neboli soubor ekonomických a právních podmínek, který je znám také jako „maastrichtská kritéria“. Podle těchto úmluv by měly všechny členské státy EU s výjimkou Dánska po dosažení těchto kritérií povinně euro přijmout. Není však jednoznačně určeno, kdy se tak má stát.
Euro v ČR
Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala euro přijmout. Za posledních 15 let se ale teprve v roce 2018 podařilo splnit ekonomické podmínky, které stanovují Maastrichtská kritéria. Přijetí eura s sebou nese výhody v podobě snadnějšího cestování, rychlejších a levnějších přeshraničních transakcí nebo zvýšený tlak na zajištění stabilního rozpočtu. K nevýhodám patří ztráta samostatné měnové politiky a možné riziko zdražování. Vhledem ke spíše negativnímu postoji veřejnosti se však zatím přijetí eura u nás odkládá na neurčito. Přesto je možné na území republiky euro používat. Platí to především pro velká města, turistická centra a bankovní instituce, které nabízejí bezhotovostní platby a účty vedené v eurech.